SÍTAŘ, M. Měření zemnících soustav VN/NN a dotykových napětí v okolí DTS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Martin Sítař se ve své bakalářské práci zabývá měřením zemnících soustav a dotykových napětí v okolí distribučních trafostanic 22/0,4 kV. Výstupem práce je technická zpráva výhodnocující praktická měření celkem čtyř DTS a dvou sloupů VN vedení. Student v práci aplikoval nekonvenční metodu pro měření zemnících soustav, bez požití existujících vedení, v čemž vidím hlavní přínos této práce. Kladně musím hodnotit aktivitu a vlastní přístup studenta. Po formální stránce se student nedopustil větších chyb, které by výrazněji snižovali kvalitu práce. Kapitoly jsou řazeny logicky, práce s cizí literaturou a normami je na dobré úrovni. Práci hodnotím kladně a doporučuji ji k obhajobě.
Posuzovaná bakalářská práce je zaměřena na poměrně praktické téma zabývající se ověřením odporu uzemňovacích soustav stožárů či distribučních transformačních stanic včetně ověření úrovní dotykových či krokových napětí, které mohou v okolí těchto míst vzniknout během běžných poruch v distribuční soustavě VN. Hlavním cílem práce bylo využití primárního testeru CPC100 a jeho vazební jednotky pro zjištění impedance a rozložení potenciálu povrchu zemně vytypované stanice jejíž zemnící soustava VN je propojena se zemnící soustavou NN. Měření bylo fokusováno zejména na tyto stanice , jelikož zde hrozí možnost zavlečení potenciálu zemnící soustavy během poruchy na VN straně do soustavy NN a ohrožení konečných odběratelů dotykovým napětím. Z tohoto důvodu bylo provedeno i experimentální ověření úrovní dotykových napětí v okolí předávacích míst frekvenčně závislým voltmetrem. Výsledkem práce je pak technická zpráva obsahující veškeré klíčové výsledky a popis jednotlivých realizovaných měření. Vlastní práce je výjimečná především tím, že sám autor se aktivně podílel nejen na vlastních přípravách experimentálního měření, ale také na všech provedených experimentálních měřeních. Vzhledem k rozsahu a počtu provedených měření se předložená práce vyznačuje vysoce nadprůměrným přínosem, který by mohl být příkladný pro jiné bakalářské práce. S využitím výsledků měření lze objektivně zhodnotit riziko možného úrazu elektrickým proudem v soustavách NN během poruchy na části zařízení VN, či díky zaznamenanému rozložení potenciálu v okolí vybraných stanic je možné zhodnotit kvalitu provedené zemnící soustavy. Uvedený přínos práce však zásadně snižuje vlastní zpracování práce, kde díky značnému množství chyb, překlepů či zvláštních formulací je výsledná úroveň práce značně nereprezentativní a vytváří dojem, že se nejedná o finální verzi práce. Práci díky velké četnosti chyb a jejímu nekvalitnímu zpracování hodnotím 78 body a to i přes její nepopiratelný přínos a velký rozsah odvedené práce autora. Několik připomínek k práci uvádím níže: - v práci není uveden obrázek 10-1, který je klíčový pro pochopení navrženého postupu pro měření uzemňovací soustavy. Podobně není uvedena tabulka s odkazem Tab. 5 popisující připojení kabelů k testovacímu zařízení, v práci uvedená tabulka 5. popisuje konfigurační konstantu k. Díky této zásadní chybě se nelze orientovat podle předepsaného postupu měření uvedeného v kapitole 10.2. - v kapitole 6.2.1 je uvedeno, že se poruchový proud při poruše na straně NN bude na části VN blížit nekonečnu (v závislosti na zkratovém výkonu sítě) - uvedená formulace je poměrně zavádějící, jelikož tento proud se nebude ani zdaleka blížit nekonečnu, ale maximálnímu zkratovému proudu, který je dostatečný pro vybavení pojistky - v kapitole 11.5 byl pro vyhodnocení napětí navýšení potenciálu brán v úvahu poruchový proud 1kA, tento proud odpovídá přibližně úrovni proudu při dvojitém zemním spojení, interpretace tohoto proudu autorem jako 10% hodnota reziduálního proudu ze zkratového proudu 10kA je chybná - v popisu obrázku 11-2 a dalších je chybně použít popis "rozložení potenciálu zemniče" pro popis rozložení potenciálu země - kapitola 10.2 popisuje postup injektáže proudu bez pomocí zesilovače CU1, v popisu však tato vazební jednotka figuruje jako součást pro injektáž proudu - popis postupu uvedený v kapitole 10.2.2 je ve své úvodní části zcela nesrozumitelný, tato část budí spíše dojem, že byla uměle přeložena do češtiny z jiného jazyka - chyba ve vzorci 11.2 - výpočet musí být proveden z modulů impedancí - z obr. 9-5 není vůbec zřejmé jak z uvedeného zapojení lze měřit impedanci uzemnění, navíc předložená část vedení neobsahuje žádnou zemnící soustavu - kvalita použitých obrázků a tabulek je velmi nízká. Tyto obrázky měly být překresleny a případně upraveny tak, aby jejich vypovídací hodnota s ohledem na popisnou část byla maximální - členění kapitol není moc vhodné a nenapomáhá ke zvýšení přehlednosti práce, jako příklad lze uvést kapitolu zaměřenou na požadavky na zemniče, za kterou navazuje kapitola 5. věnující se zemničům - obr. 8-1 nemá žádnou vypovídací hodnotu, v textu je naprosto postačující obr. 8-2, navíc popis celé kapitoly 8.2 se zdá být nekompletní a nevystihuje zcela podstatu měření. S ohledem na téma a cíl práce by tato kapitola měla být zpracována daleko precizněji.
eVSKP id 85036