ČERNÁ, A. Analýza šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Diplomová práce Ing. Anny Černé souvisela s projektem NAZV č. QI111A141 „Výzkum nových technologií v pěstování angreštu a rybízu se zaměřením na kvalitu a využití plodů“. Náplní této práce bylo stanovení celkových fenolů, anthokyanových barviv a vitaminu C v plodech nových odrůd červeného a bílého rybízu. Celkem analyzovala plody 17 odrůd. Posluchačka pracovala od začátku s velkým nasazením. Velmi dobře se orientovala při práci s odbornou literaturou. Rychle a bezchybně zvládala jak manuální laboratorní experimenty, tak i práci s instrumentálním vybavením. Racionálně si plánovala pracovní čas na jednotlivé série analýz. Výsledky své práce průběžně a přehledně sumarizovala. Celkově jsem ji vnímala jako odpovědnou, spolehlivou a samostatnou. Proto hodnotím práci diplomantky Ing. Anny Černé na zadaném tématu známkou „výborně – A“.

Posudek oponenta

Vítová, Eva

Diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu. Celkem bylo analyzováno šest odrůd bílého a jedenáct odrůd červeného rybízu, získaných ze dvou pěstitelských zdrojů: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. a vybraný soukromý pěstitel. V rámci práce byly měřeny následující parametry: celkový obsah fenolických látek (spektrofotometricky), celkový obsah antokyanů (spektrofotometricky) a obsah vitaminu C (metodou HPLC s UV detekcí). Teoretická část uvádí obecnou charakteristiku, stručný popis druhů, pěstování a možnosti využití rybízu, hlavní pozornost je pak věnována obsaženým biologicky aktivním látkám, tedy těm, které jsou měřeny v experimentální části práce. Velmi stručně jsou zde zmíněny i možnosti stanovení vybraných parametrů. Teorie je zpracovaná poměrně stručně, vychází ze 48 celkem kvalitních literárních zdrojů (je zde citována řada časopiseckých vědeckých publikací) a podává stručný, ale ucelený přehled dané problematiky. K jejímu zpracování mám několik drobných připomínek: str. 9: Latinské druhové a rodové názvy se píší kurzivou. str. 10: používaná neúsporná forma citace; např. [1,2,3,4,6] místo [1-4,6]; str. 11: Pokud tabulka přesahuje přes stránku, je vhodné ji opět opatřit nadpisem. str. 20: …vitamin C je možné stanovit reflektometricky... Co je to za metodu ? Citace literárních zdrojů neodpovídá požadavkům příslušné normy; práce nerespektuje závazná pravidla pro psaní vysokoškolských kvalifikačních prací na FCH VUT v Brně (tisk po obou stranách). Podstatou experimentální části práce byla jednoduchá analýza vzorků, na druhou stranu je třeba říci, že bylo provedeno poměrně velké množství experimentů. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů. Výsledky jsou celkem správně interpretovány a velmi stručně diskutovány, závěry práce shrnují zjištěné experimentální poznatky. Celkový dojem z práce zbytečně snižuje řada překlepů a drobných formálních chyb. I k této části mám řadu připomínek: str. 26: V práci jsou používány jednotky neplatné podle SI … 0,025 M roztok … str. 26: Věta, zvláště ne v nadpisu, by neměla začínat číslem. Pokud se někde odvoláváte na literaturu, je nutné přesně uvést zdroj, ne jen obecně. Např. str. 35, 37, 38 aj. …než udává literatura… Doporučila bych v textu používat vhodné zkratky, než např. neustále opakovat „Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.“ Jednotlivé body na kalibračních přímkách by měly být ekvidistantní (ve stejné vzdálenosti) Kapitola by neměla začínat tabulkou, např. str. 45, 47, 49 aj. Nicméně lze konstatovat, že předložená práce po stránce obsahové i formální splňuje požadavky na magisterskou diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě, nejvíce oceňuji její přímé praktické využití.

eVSKP id 77118