MAZOCH, J. Měření slunečního záření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt. Cílem práce byl návrh a ověření levné orientační metody pro odhad tepelného zisku budov ze slunečního záření. Zadání považuji za středně obtížné a vyžadovalo nastudovat problematiku měření slunečního záření, navrhnout vhodná řešení a dle možností je prakticky ověřit. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné znalosti při provádění experimentů. Pracoval iniciativně, na konzultace chodil pravidelně. Během práce se nesetkal s významnými problémy. Výsledkem je zpracovaný přehled metod včetně patentového průzkumu a praktické ověření několika z možných principů.
Obsah práce V kapitole 2 je v dostatečné míře popsáno slunce jako zdroj záření. Jsou popsány složky záření, které jsou na své cestě k měřicímu přístroji odráženy, rozptýleny a pohlcovány. Kapitola 3 vyhovujícím způsobem vysvětluje princip měření přímého slunečního záření pomocí pyrheliometrů a rozptýleného slunečního záření pomocí pyranometrů. Kapitola 4 uvádí základní požadavky normy ISO-9060 na parametry přístrojů pro měření slunečního záření. Kapitola 5 shrnuje výpisky z patentové literatury. Jsou zde uvedeny obrázky bez legendy a stručný popis funkce, což je pro potřeby práce dostatečné. V kapitole 6 je zmínka o některých současných přístrojích a tabulky s jejich vzájemným porovnáním. Vlastní návrh řešení měřiče slunečního záření začíná od kapitoly 7. Je zde úvaha nad vhodností jednotlivých snímačů záření, krycího „skla“ a zesilovače. Kapitola 8 se již věnuje realizaci. Najdeme zde schéma funkčních bloků programované v LabView, výpočet obvodových prvků a porovnání naměřených dat. Tato kapitola je nejobsáhlejší a tvoří téměř 40% textu. Z toho se dá usoudit, že těžiště práce bylo ve vlastní realizaci snímačů a jejich měření. Přiložené CD obsahuje naměřená data a ovládací program pro sběr dat ze snímačů. Připomínky Rešerše v kapitolách 2 až 6 jsou přiměřené danému účelu. Stojí za úvahu, zda archaické obrázky stoletých přístrojů nenahradit moderním schématem a méně kostrbatým překladem jejich funkce. Nejpozději na začátku kapitoly 7 bych očekával, že se dovím, jaké si autor stanovil cílové parametry řešení, tak jak to vyžaduje zadání bod 2. Autor sice popisuje, jaké prvky jsou k dispozici, ale chybí jejich přehledné srovnání. V práci chybí úvaha, jak dalece je reálné se přiblížit špičkovým parametrům. V příloze jsou grafy naměřených hodnot ve W/m2, nenašel jsem však v práci, jak je převedeno napětí z výstupu senzoru na plošný výkon záření a jak byl zohledněn vliv rozdílu skutečného a měřeného spektra na tepelný výkon záření. Až ve vyhodnocení měřených výsledků se dovídám, že snímače byly kalibrovány podle referenčního snímače. V práci chybí jednoduchá tabulka se základními parametry měřených snímačů, jako je citlivost, úhel snímání, spolehlivost výsledku s ohledem na okolní vlivy atd. Uvítal bych lepší dokumentaci fyzického provedení přípravků. Obrázky 8.17 a 8.18 dávají jistou představu, ale jednotlivé snímače nejsou označeny. Dá se předpokládat, že snímače jsou kryty plexisklem. Nenašel jsem však informaci, jaký je rozdíl výsledků před a po zakrytí snímačů. Student splnil všechny body zadání. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 103020