KOTLABOVÁ, A. LAUSANNE – PLAINES DU LOUP: ekologické město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Koleček, Ivan

Prof. Ivan Koleček: Urbanistické řešení: Měřítko městské čtvrti: Počáteční schémata a texty jsou hodnotným úvodem k prvním rozhodnutím organizace a zastavění městského bloku. Základní princip vychází z městské čtvrtě. Umístění školy v západní části území bloku zůstává v měřítku struktury čtvrtě s vazbou na její pěší osu. Okolní prostory komunikací, Avenue, západní obslužná ulice a obytná ulice jsou vyjádřeny s odpovídajícím typem prostředí a začlenění, jak městského bloku, tak parku do celkového území čtvrti. Měřítko městského bloku: Struktura zastavění je citlivě definována. Identita školy a identita bydlení jsou jasně vyjádřeny, stejně jako jejich prolínání. Škola se stává součástí vnitrobloku. Umístění hřiště na střechu tělocvičny nebrání jeho vztahu k obytné ulici a použití mimo školní hodiny. Jeho hluk neruší obytnou část bloku. Bohatost prostorových vztahů se promítá do bohatosti charakteru vnějších prostorů, školního dvora – předprostoru vstupu nebo obytného „vnitrobloku“ členěného malými objemy bydlení. Architektonické řešení: Bydlení: Hodnota typologie bytů a jejich různé kategorie přináší odpovědi na rozdílné situace bydlení organizovaného vertikálními jádry nebo pavlačemi. Přízemí obytných bloků prodlužuje bydlení do společenských prostorů a venkovních prostředí setkání, odpočinku, hry. Typologie bytů vychází z principu oboustranného osvětlení, nejčastěji společného obytného prostoru, který reguluje organizaci uzavřených jednotek pokojů. Prostorová bohatost vztahů se dostává do exteriéru soukromých bytů. Škola: Volba volné geometrie křivek se nestala formálním vyjádřením, i když je kontrolovanou strukturou. Identita školy se tímto přístupem vepsala do charakteru světa školáků v jejich měřítku, orientaci a společných vztazích. Vstupní školní dvůr je náručí prodloužení do společné haly, která je navíc prodloužením jednotlivých učeben. Do specializovaných částí programu se chodí přes školní dvůr, který je artikulací životního prostředí školy v její další dimenzi dvou „domů“. Organizace programu, prostorová struktura a funkční vztahy přináší základní kvality školy – světa dětí. Park: Park, jeden ze základních prvků městské čtvrtě Plaines du Loup velikosti jednoho z bloků, je v master-plánu definován jako obytný park – volný prostor řady činností obyvatel čtvrti. Autorka navrhuje organizaci prostorů, jejich charakter a jejich vybavení s jednoduchou odpovědí plnou potenciálních hodnot. Další využití parku se tímto přístupem neuzavírá, naopak provokuje bohatost reakcí. Téma bydlení a ekologické město: Dvouleté téma magisterského studia bydlení je hodnotně vyjádřeno, nejen v typologii bytů, ale i v jeho prodloužení do prostředí městského bloku či parku. Ekologie je v hloubce jednotlivých měřítek správně popsaná v prvních úvahách nad městskou čtvrtí. Vojtěch Jemelka (Ekologické) město, místo: Vyzdvihuji vyzrálý (nezmanipulovaný) pohled na ekologický aspekt, který je naznačen ve všech stupních návrhu. Nakonec se ti podařilo vyladit koncepčně silný vztah okrouhle tvarované školy a kosého bloku, které se vzájemně obohacují v plodném napětí. Kaskádové snižování od třídy k západu je po všech stránkách logické, odpovídá principům masterplanu i formálně svazuje hru rozličných objemů a funkcí. Vyjádření mostu a jeho vztah ke škole se po vleklých procesních problémech ujasnilo. Z onoho vztahu a doplnění bloku trojicí nižších hubených křídel pak plyne bohatá struktura průchodů a různorodých polo/veřejných prostorů, které se tak stávají intimními a obytnými. Navazující plochy a park jsou velkoryse a jasně rozvrženy vč. řešení povrchů; doplněny pak scelující konceptuální stuhou a rozvlněným pavilonem, které se dobře zapojují do parku. Osázení nabízí různé atmosféry dle stupňů městskosti a intimity prostorů. Škola: Koncept školy jako prodloužení bydlení a cíle v úvodní eseji se ti v konečném návrhu podařilo dobře naplnit. Oceňuji vývoj tvaru založeného na geometrii a kompozici krouženou kolem ústředního pobytového dvora. Škola je nadstandardně štědrá na sdílené prostory, které mají prodloužení do různorodých venkovních situací, čímž vzniká kýžená bohatost atmosfér, (škoda, že tyto jakkoliv neprezentuješ). Kmenové třídy, proložené zajímavým motivem sdílené kapsy se šatnou, se dobře řadí po vnějším obvodu a navíc nabízí mnoho scénářů obsazení. Významné zahloubení tělocvičny však přináší otázky po denním osvětlení, (nicméně vazníky mohou být řešeny i vzdušně, což ale neprezentuješ též). Zabydlení: Nezačíná vchodovými dveřmi, ale již v kvalitním rozvržení hmot, které definují příjemné prostory k pobývání při pocitu zdůrazňovaného bezpečí. Toto bohužel z vizualizací a řezu s přílišnými důrazy na vertikálu neplyne, nicméně v plánu je toto zakódováno. Nabízíš širokou paletu rozličných domů i bytů, které dosahují dobré úrovně s různými možnostmi vazby na venek vč. sdílení krytých i otevřených ploch. Některé ložnice jsou však proporčně nepříjemné a největší byty vykazují slabší řešení či kompromisy. Taktéž některé motivy vstupování do prostoru by si zasloužily hlubší zamyšlení. Přístup: Poctivý, aktivní, skupinotvorný (nebojím se doplnit až ve smyslu splétání mateřského hnízda). Oceňuji i vůli se poučit a přijmout ne vždy příjemné korekce. Prezentace: Oceňuji zpracování úvodu s esejemi a analytickými schématy v širším kontextu i dobrá řazení a vysvětlení projektu (vč. textů) až do detailu ve zdařilém paré. Zlepšení by zasloužila prezentace útržků dispozic, důsledné držení ústřední barevnosti a prezentace detailů. Například řešení atiky je nedomyšlené a na střeše tepelně izoluješ i tam, kde nemusíš. Postrádám pohledy pro vyslovení jasného názoru fasád na různé kontexty, (ty si musíme domýšlet pouze z axonometrií), i jasné vyjádření materiality či barevnosti i popis konstrukčního a izolačního řešení stěn při vědomí ekologického kontextu. Plakát je na slušné grafické úrovni a díky ústřední axonometrii naznačuje koncept, i když kruh se stává až diktátem na úkor obsahu sdělení. Radek Toman Anička vychází z jasně strukturovaných a zformulovaných analýz a následně předkládá projekt založený na práci s několika prostorově výraznými městskými elementy – hranatým blokem bytových domů, školní budovou tvarově založenou na kruhových segmentech a parkem s organicky tvarovaným komunitním centrem. Takto výrazné kompoziční prvky velice zajímavě doplňují celou urbanistickou strukturu a vytváří bohaté městské prostředí. Kontroverzně může být vnímán moment, kdy část bytového domu přemosťuje školní budovu, kde se logicky objevuje otázka ekonomické náročnosti zvoleného řešení. Zde stojíme před výběrem mezi konceptuální čistotou/radikalitou a nižší cenou (a těžko určit, zda je nějaká cesta lepší než ta druhá). Autorka se rozhodla pro první variantu a v tomto bychom měli její rozhodnutí respektovat. Budova školy je velice dobře navržená – s oválným dvorem uprostřed, velkorysým vstupním vestibulem, centrálním schodištěm a prostornými chodbami i třídami. Dispozice a provozní řešení fungují velice dobře a vytváří pocit bezpečného dětského světa plného her a přinášejícího spoustu podnětů. Vnitroblok bytových domů by se nepochybně stal živým místem. Prolnutí bytového domu a školní budovy je zajímavým momentem. Bytové dispozice jsou navrženy logicky, jen v případě mezonetových domů bych Aničce doporučil, aby zkontrolovala podchodnou výšku uprostřed schodiště. Park svou volnou kompozicí vhodně doplňuje vystavěnou strukturu. Skvělým prvkem dle mě je komunitní centrum, které pro svou dispozici nepotřebuje žádné vnitřní stěny a svým tvarem umocňuje volnou, organickou kompozici celého parku. Graficky je práce na vysoké úrovni (jen některým půdorysům chybí legenda místností, anebo jsem ji nenašel). Pozitivem jsou výstižné a „čtivé“ texty.

Posudek oponenta

Brhelová, Jaroslava

Řešení s odvážnými přístupy a potenciálem velkorysé architektury, které však ztratilo svými nejasnými vzájemnými vztahy.

eVSKP id 134618