BUDAY, M. Spínač vysokých proudů pro mobilní robotiku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student pracoval během roku vyrovnaně a neměl problémy se zvládnutím termínu odevzdání. K práci přistupoval s nadšením a návrhu a ladění obvodů věnoval nemálo prostředků i času, takže jeho snažení je korunováno plně funkčními výsledky. Teoretickou přípravu a formální zpracování výsledů své práce však vykonával poněkud neochotně. Konzultací využíval podle potřeby, jednal konstruktivně a přicházel se zajímavými problémy, které usilovně a úspěšně řešil. Pozitivně také hodnotím jeho praxi ve firmě a aktivní využití tamního přístrojového vybavení, které mu umožnilo zevrubné testování spínače nad rámec zadání. Pominu-li menší nasazení u méně praktických částí práce, byla spolupráce s ním příjemná a přínosná. Navrhuji hodnocení 82 bodů čili B.
Štíhlá práce studenta Martina Budaye dlouhá 32 stran je členěna do 7 navazujících kapitol. 15 stran textu obsahuje rešeršní část popisující známé jevy a principy potřebné k analýzám v jednotlivých částech textu. Práce dále obsahuje 6 stran textu popisujícího vlastní návrh přípravků a 11 stran textu obsahujícího vlastní testování navržených spojů. Rešeršní části jsou rozprostřeny napříč prací, ale dají se dohledat. U práce tohoto typu bych předpokládal vyšší objem textu zaměřující se na vlastní část práce studenta, zejména na návrh a kritické parametry navržené konstrukce, zdůvodnění výběru konkrétních hodnot součástek. K tomu se váže i část, kde v celé práci není jasné zdali student kladl důraz na podotázku prvního bodu zadání analýzy poruchy spínače a minimalizaci dopadu na zbytek robotického systému. Student by na tuto podotázku měl odpovědět během obhajoby. Z fotografií na s. 27 plyne, že student musel vyvinout značné úsilí pro vývoj hned několika přípravků a spínačů, leč zdokumentoval na s. 23 a s. 41 pouze jeden z nich. Dokumentaci ostatních modulů (schemata a dps) jsem sice našel na CD, ale jsou nedodělaná, chybí hodnoty součástek, některé texty jsou nečitelné. Dále z dokumentace plyne, že student musel vyvinout velké úsilí aby všechny moduly důkladně otestoval, jsou přítomny i snímky z termokamer, avšak úplně chybí analýza těchto naměřených dat ve vztahu k parametrům navrženého spoje, k dosaženým tepelným odporům, které ovlivňují výslednou teplotu, případně jejich snížení za pomocí chladiče. Teplotní grafy od s.29 nemají dobře definovanou metodu měření, není jasné ke kterému objektu se tato teplota v grafu váže. Data jsou sice opět na CD ale není jasné měřicí pracoviště. Měřicí přípravek studentem vytvořený má 4 vstupy pro termistory, není jasné jak byly tyto 4 senzory zapojeny aby byla výsledkem 1 hodnota vynesená do grafu. Dokumentace na s.41 neobsahuje platné hodnoty součástek, použité v konstrukci (stabilizátor...), při nevhodně zvoleném stabilizátoru může docházet k vysokému odběru na napájecí větvi (IR2153 má svůj systém paralelni stabilizace napájení), v dokumentaci chybí rozpiska součástek. (Je opět na CD, neobsahuje všechny komponenty). Zapojení dle s.41 nerealizuje zásadní předpoklad, že z baterie ve stavu vypnuto nesmí odebírat žádný proud - při použití v mobilním robotu by to znamenalo vybití napájecí baterie po delší době nečinnosti a neschopnost provozu. To souvisí též s podotázkou prvního bodu zadání o bezpečnosti (diskuse podvybití napájecí baterie). Navíc v kap 6, čtvrtý odstavec se přímo píše o možnosti poruchy a následcích, bez analýzy jak k tomuto poruchovému stavu může dojít, či jak mu předejít. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě s výhradami s hodnocením 62bodů / uspokojivě.
eVSKP id 102791