VEČEŘA, J. Výroba úchytky zrcadla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce je zaměřena na návrh výroby úchytky zrcadla, která slouží k jeho připevnění na zeď a materiálem je korozivzdorný ocelový plech. Vzhledem ke sériové výrobě je zvolen sdružený nástroj kombinující technologie stříhání a ohýbání. Student se na první konzultaci dostavil teprve 16. března a i jeho další docházka byla velmi nepravidelná. Přes značné úsilí vynaložené v posledních 2 týdnech před odevzdáním se mu nepodařilo vybrané téma dostatečně kvalitně zpracovat. Např. s výkresovou dokumentací začal až 9.září, což se projevuje i na její výsledné podobě. Všechny tyto okolnosti mají vliv na celkové hodnocení, práce je chudá jak po obsahové, tak i po formální stránce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání E
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod D
Vlastní přínos a originalita E
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti D
Grafická, stylistická úprava a pravopis D
Práce s literaturou včetně citací D
Samostatnost studenta při zpracování tématu D
Navrhovaná známka
D

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

Bakalářská práce Jaromíra Večeři je rozdělená do čtyř tematických částí. V první části autor popisuje možné technologie výroby zadané součásti, z nichž byla zvolena výroba stříháním a ohýbáním pomocí sdruženého postupového nástroje. V kapitole 2 je popsán teoretický rozbor technologie stříhání a ohýbání. Třetí kapitola je zaměřená na vlastní návrh technologie výroby s nezbytnými výpočty. Autorem byly navrženy jen 2 možné varianty výroby součásti. I když autor správně vyloučil „Variantu A“ dle obr.33, jestliže uvažuje směr pohybu výroby zprava do leva (bohužel v práci toto není vyznačeno), ale zcela opomenul navrhnout tutéž variantu, ale při pohybu pásu zleva do prava, kde výroba součásti by mohla být vyjma prostřiženého otvoru zcela bezodpadová. Autorem byla zvolena druhá varianta tj. „Varianta B“. U této varianty je na zvážení použití ostřihu šířky pásu v kroku 1 – viz. Kapitola 3.3., pakliže je výrobek vyráběn z přesně dělené šířky svitku plechu. U výpočtu využití materiálu - rozvržení typu II na str. 28 autor opomíjí výpočet využití materiálu pro celkový počet tabulí a celkovou sérii 40000 ks. Ve výpočtu počítá pouze s využitelností jedné tabule nikoli všech tabulí na celkový počet součástí. V tomto případě bude využití materiálu nižší oproti autorem vypočteným hodnotám. U výpočtu střižné síly pro první krok – ostřih dole a ostřih nahoře (viz str. 31) autor počítá obvod střižné hrany s délkou 2x(21,6), i když je pouze dělena jedna hrana o délce 21,6 mm. Druhá hrana o délce 21,6 mm se již nestříhá z důvodu navržené šířky svitku plechu. Z tohoto důvodu jsou navazující výpočty celkové střižné síly, celkové střižné práce včetně volby stroje, polohy těžiště apod. chybné. V práci se nachází mnoho překlepů viz např. str. 31„Celková velikost ohybové síly“, kde „230 + 690 = 2990N“ apod. Oponentu není zcela zřejmý důvod použití kalibrace v operaci 5– viz výpočet kalibrační síly str.32, když následně při výpočtu odpružení str. 33 autor konstatuje „Vzhledem k velmi malým hodnotám odpružení a k celkové přesnosti výrobku budou hodnoty odpružení zanedbány“. V kapitole 3.9. je autorem konstatováno: „Odpad vyprodukovaný během stříhání propadává skrz střižnici a spodní část litých stojánků na stůl lisu.“ Jakým způsobem bude odpad odváděn ze stolu lisu? Odkazy na seznam použité literatury v některých kapitolách chybí viz str. 15, kde je autorem konstatováno „Dle normy ČSN 22 6015 lze vypočítat…..“, ale v použité literatuře u kapitoly „2.1.1. Střižná vůle“ odkaz na tento zdroj uvedeným pod autorovým číslem 48 v seznamu použité literatury u této kapitoly zcela chybí. Výkresová dokumentace kopíruje nevhodně zvolený postup výroby dílce v jednotlivých operacích respektive kvalitu provedení bakalářské práce. Jednotlivé součásti, konkrétně střižnice v autorem navržených rozměrech a tolerancích jsou obtížně vyrobitelné respektive nevyrobitelné. Jakou technologií by bylo možné vyrobit ostré vnitřní hrany střižnice (na výkresu 200841_BP_2020_01) o rozměrech 2,25 mm x 21,925 mm respektive 1,85 mm x 41,8 mm s až tisícinovými tolerancemi? Proč byl zvolen rozměr délky dutiny 21,925 mm, jestliže horní tolerance tohoto rozměru je maximálně setinová (+0,12 mm)? Je správně předepsaná drsnost Ra 1,6 respektive Ra 0,8 u těchto vysoce přesných rozměrů? Oproti výše uvedenému je absence kóty tloušťky plechu úchytky zrcadla viz. v.č. 200841_BP_2020_UCHY marginální chybou. Závěrečné stanovisko: Předkládaná bakalářská práce obsahuje návrh výroby úchytky zrcadla. Vytyčené cíle práce jsou aktuální a mají reálné praktické využití. Oponent při studiu této bakalářské práce konstatoval podprůměrnou kvalitu vlastního provedení. Po celkovém zvážení úrovně bakalářské práce Jaromíra Večeři navrhuji hodnocení známkou „D“.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání D
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod E
Vlastní přínos a originalita E
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry E
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti D
Grafická, stylistická úprava a pravopis D
Práce s literaturou včetně citací D
Navrhovaná známka
D

Otázky

eVSKP id 129728