KOVANDA, J. Hodnocení maskování harmonických složek v mixtuře [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student měl provést výzkum nejméně padesáti respondentů zaměřený na to, jak se harmonické složky v různě sytém spektru maskují v lidském sluchu: detailně prozkoumat první pásmo od 1. po 8. harmonický, povšechněji potom pásmo od 9. po 16. harmonický. Měl vytvořit elektronický poslechový dotazník, ve kterém budou respondenti táhlem nastavovat intenzity zkoumaných harmonických složek, v jaké síle jsou v okolí (mixtuře) čitelné, tedy nejsou maskovány ostatními složkami. Výsledkem práce má být tabulka, grafy, případně i zákonitosti, jak je čitelnost harmonické složky závislá na vlastní intenzitě a složení okolního harmonického spektra. Student sestavil jak koncepci dotazníku, tak osobně dotazník naprogramoval v prostředí Reaktor 6. Provedl poslechový test na panelu 57 respondentů, který co do odbornosti základně popsal. Vhodně vytvořil váhovou funkci, která mu umožnila vypočítat průměrnou intenzitu daného zkoumaného spektra. S průměrnou intenzitou spektra potom porovnával intenzitu zkoumané složky. Poměry, tedy úrovně, kdy je zkoumaná harmonická složka subjektivně pro většinu respondentů čitelná, přehledně sestavil do tabulek a vyvodil závěry. Závěry týkající se lichého, sudého i komplexního spektra odpovídají poznatkům z praxe. Rovněž závěry, že čím o vyšší harmonickou složku jde (a tedy o užší intervalový poměr vůči okolním složkám), tím větší intenzitu pro její rozpoznání potřebujeme, jsou logické a rovněž odpovídající praxi. Škoda, že student sestavoval spektra náhodně a nevytvořil si logičtější a soudržnější strukturu modelovaných spekter s návazností na dnes již standardní parametry: šikmost a vyváženost (skewness), špičatost (kurtosis), sklon (slope) či rozpětí (spread) ad. Rovněž na plnost či lomenost spektra včetně formantových obrysů a jejich vztahu ke zkoumané složce. Zapojení těchto parametrů by mu umožnilo dedukovat a popsat mnohem detailnější zákonitosti a vztahy.
Cílem práce bylo provézt výzkum na vzorku minimálně padesáti respondentů, jehož předmětem je to, jakým způsobem se v lidském sluchu maskují harmonické složky v prvním a druhém pásmu. Řešení zadání probíhalo formou poslechového dotazníku, který student samostatně připravil, zrealizoval a vyhodnotil. Celá práce je přehledně rozdělena na teoretický úvod, očekávané předpoklady, přípravu dotazníku vlastní testování, zpracování dat a vyhodnocení měření. V závěru práce student potvrzuje několik vstupních předpokladů. U vlastních předpokladů a jejich následného vyhodnocení bych ale očekával, že budou podány v daleko přehlednější, jasně formulované a vyhodnotitelné podobě. Obávám se totiž, že některé potvrzené předpoklady nejsou mezi původními předpoklady vůbec uvedené (např. str. 42 „Čím vyšší je harmonická složka tím hůře je v mixtuře rozpoznatelná z důvodu menších frekvenčních vzdáleností“ – tato skutečnost ale není mezi předpoklady na str. 14 vůbec zmíněna). Je škoda, když nemalé úsilí věnované přípravě a vyhodnocení dotazník není dostatečně provázáno s potvrzením nebo vyvrácením původních předpokladů. Práci i přes tuto drobnou výtku doporučuji k obhajobě a nemám k ní další doplňující otázky.
eVSKP id 138965