JURÁŠ, J. Za zrkadlom slovenskej identity [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2017.
Jan Juráš ve své diplomové práci otevírá aktuální a masivně medializované téma národní identity, postupně nahrazované latentním nacionalismem, se kterým se čím dál intenzivněji potýká většina evropských demokracií. Oslabování tradičních společenských vazeb a interakcí v postindustriální společnosti na úkor globální zprostředkované elektronické komunikace sebou nutně nese výraznější potřebu základního sebeurčení jednotlivce i národa. Tu Juráš ve svém konceptu naplňuje vytvořením otevřené architektonické platformy kritického muzea, nedělitelně vrostlého do Slovenské akademie věd. Symbiotická drúza jednotlivých provozů aktualizuje ustálené konzervativní vnímaní elitní instituce i architektury samotné, která svou blízkostí prezidentskému paláci nastavuje zrcadlo nejen mesianisticky společnosti či národu, ale především sama sobě.
Hodnocení diplomního projektu „Za zrkadlom slovenskej identity“ nelze nerozdělit na dva relativně autonomní aspekty předložené práce: reflexe role instituce Akademie věd ve vztahu k národní identitě a architektonický návrh formy instituce na konkrétním místě s konkrétním programem. Průzkumu toho, jak je současná struktura nejvyšší národní vědecké instituce konsistentní s prostorovým rozvrhem svých institutů v urbánním prostoru předcházela hluboká příprava formou rozhovorů a motivovaného bádání po tom, v čem a proč tato institucionální struktura ve společnosti selhává v prosazování znalostní společnosti v otázce tak ideologicky komplexní jako je národní identita. Tutu teoretickou přípravu považuji za kvalitnější než mnohé výzkumy doktorských studentů českých a slovenských škol architektury. S jediným kritickým komentářem - je zaměřena na humanitní vědecké směry natolik, že autor mezi ně ani nezahrnul zjištění kde se ve vnitřní struktuře současné Slovenské akademie věd nachází výzkum architektury a urbanismu. Rozhovory a úvahy autora, které předcházeli architektonickému návrhu jsou nesmírně přínosné i pro mě jako oponentku. O to přesněji je nutné zformulovat, v čem diplomní projekt ve své nosné části – a tou je na škole architektury ´institucionálně´ nevyhnutný architektonický návrh, ne teoretická teze – za kvalitou úvodní teoretické práce zaostává. Autor nastavuje tak vysoké ambice v strukturálním uvažování o smyslu a formě ´akademie´, podrobuje ji oprávněné institucionální kritice, u návrhu formy a místa pro ´novou akademii´ ale naráží na nutnost(?) banalizace vlastní práce reálnou parcelou a reálným programem. Tady vznáším zásadní pochybnost, jestli a jak byl diplomní projekt zadán vedením ateliéru anebo jestli a jak v plné míře stojí na sebeformulaci zadání samým autorem. Nejde ani tak o iniciaci tématu, ale o cíl zadání. Neměl být projekt konzistentně s celým jemu předcházejícím výzkumem spíš spekulativním architektonickým návrhem? Mohla by být radikální kritika smyslu a struktury současné akademie předpokladem radikálního návrhu? Výstupní architektonický návrh považuji za příliš těžké zpětně argumentovat teoretickou prací. Výsledek je jistě náročně komponovanou syntézou různých programů (knihovna, kritické muzeum, ústavy práva, inkubátory uměleckých ateliérů…), které autor umí zvládnout sestavit do celku. Vybraná a architektonickým návrhem zastavěná proluka je ale – ve srovnání s ambicí širšího tématu diplomní práce – jenom jedním z mnoha možných způsobů vyplnění mezery již tak nesourodého centra města. Architektonicky má mnohem menší ambici tento diplomní projekt jako architektonický návrh instituce než jako její kritika a zpochybnění. Diplomantovou práci hodnotím vysoce pro vybočení z očekávatelných témat i výsledků absolventské práce v oboru architektura. Kriticky se stavím k faktu, že vedoucí ateliéru s diplomantem navzájem neudrželi konsistentní míru a kvalitu obou částí projektu od začátku do konce. Více abstraktní architektonická představa nové akademie by byla větším přínosem než předložený pragmatizmus využití stavebního pozemku bez kontextu (anebo bez radikálnějšího kontrastu) s celkem městské struktury, do které vstupuje. Idea ´nové akademie´ zůstane v ideálním případě důvodem pro další úvahy a projekty autora nekonformně myslet o ideologii produkce vědomostí v současném národním státě. Tento autorský neklid považuji za mnohem důležitější než jistotu v nutném standardu odevzdat diplomní projekt.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | ||
| Architektonické řešení | C | ||
| Provozní řešení | C | ||
| Technicko konstrukční řešení | B | ||
| Formální úroveň | A |
eVSKP id 100073