HODÁK, D. Systém pro detekci okraje materiálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem bakalářské práce studenta Hodáka bylo navrhnout snímač okraje převíjeného materiálu pro takové případy, kdy si běžné komerčně dostupné senzory nedokáží poradit s anomáliemi na neopracovaných okrajích materiálu. Toto téma vychází z potřeb firmy PHATEC, která se zabývá konstrukcí převíjecích a formátovacích linek. Student k řešení práce přistupoval samostatně, a to jak technicky tak i organizačně včetně komunikace s firmou PHATEC při zjišťování reálných potřeb nebo zajištění vzorků různých typů materiálu. Bylo navrženo řešení, které umožní spolehlivou detekci okraje i na neopracovaných materiálech. Bohužel z objektivních důvodů nebylo možné zařízení integrovat do převíjecí linky a otestovat tak v reálném provozu, zůstalo tedy u laboratorních testů. Zařízení je navrženo s využitím jednodeskového počítače Raspberry Pi, student musel rozchodit průmyslovou kameru Basler na této platformě, což je složitější, než při případné implementaci na PC. Ač řešení práce zabralo zajisté mnoho času, v textové části postrádám širší popis provedených experimentů nebo i neúspěšných pokusů, které nevedly k výsledku. Zároveň nejsou přiloženy zdrojové soubory z vývoje algoritmu v Matlabu, pouze finální zdrojový kód pro Raspberry. Datový nosič by také zasloužil galerii pořízených snímků, případně knihovny nutné pro instalaci. I přes tyto výtky student splnil zadání ve všech bodech. K řešení této spíše praktické práce byly nutné komplexní bakalářské dovednosti. Práci doporučuji k obhajobě.
První bod zadání, seznámení s linkou, pojal student velice stručně, na jedné stránce, a to spíše teoreticky o vlastnosti linek. Očekával bych zde již rozbor možného umístění sensoru. Umístění senzoru je popsáno až dále, ale spíše v návaznosti na testovaný materiál než linku. Ve druhém bodu zadání se soustředil na vyhledání čidel, která by mohla úkol splnit. Čidel bylo popsáno několik, společně s jejich základními vlastnostmi. Z popisů není ovšem příliš jasné, zda se jedná o řešení s jediným bodovým zdrojem a detektorem světla, nebo zda je využíván liniový zdroj a maticový detektor (str. 15). Body 3 až 5 zadání jsou v práci důkladně probrány z hlediska snímání a vyhodnocení. Méně už se práce věnuje komunikaci a vlastnímu řešení – student píše, že k vlastní realizaci do linky nedošlo z důvodu její nefunkčnosti, toto patrně vedlo k tomu, že student přišel o značné množství vstupní dat, na která mohl reagovat, a praktická část jeho práce je spíše jednodušší. K realizaci ovšem došlo v laboratorních, či spíše domácích podmínkách, kdy byly provedeny základní testy navrženého senzoru. Z hlediska realizace vlastní detekce lze zadání považovat za splněné, úvodní rešerše však mohla být rozsáhlejší, zvláště pak v popisu propojení s praktickou realizací. K (ne)integraci do linky by se měl vyjádřit vedoucí. V práci jsou diskutovány i základní možnosti propojení jednotlivých částí realizace. Způsob řešení i testování je možné považovat za správný. Práce má zhruba 35 stránek věnujících se problematice zadání. Vyskytuje se zde značné množství překlepů, které místy znesnadňují čtení. Literatura, ze které student čerpal je uvedená, v práci citovaná, vybrané zdroje se váží k řešené problematice. K práci je připojen zdrojový kód, který má 200 řádků. Program svědčí o schopnosti studenta zprovoznit komunikaci s kamerou a získat z ní data. Vlastní algoritmus zpracování dat spočívá ve vyhodnocení výstupu hranového detektoru. Celý proces vyhodnocení je ve funkci main. Očekával bych jeho rozdělení na moduly (inicializace, snímání, vyhodnocení, odeslání výsledků …), tak, aby byl použitelný pro případnou implementaci do SW linky, nebo pro budoucí rozšíření. Bohužel tento zdrojový soubor je jediným obsahem přílohy práce, kde postrádám snímky, na kterých byl zkoušen a kterými by bylo možné ho ověřit. Z hlediska vlastní práce by bylo vhodné osvětlit následující nejasnosti: postrádám zdůvodnění konkrétních zvolených parametrů řešení (str. 23). Zde i dále se vyskytuje termín „zorné pole“ – co je tím u plošné (značně obdélníkové) kamery myšleno. Proč bere pouze 150pxl ve směru pohybu? Proč byla zvolena tato hodnota a byla v přiloženém programu použita? S tím souvisí "plocha" udávaná na str. 41 - které se týká osy? Proč je výsledná "rozpoznatelná vzdálenost" 1mm? Co to je a jak byla stanovena/naměřena? S přihlédnutím k výše uvedenému a k tomu, že byl vytvořen testovací přípravek, na kterém byly algoritmy vyzkoušeny, konstatuji, že práce je prací studenta a svědčí o jeho bakalářských schopnostech.
eVSKP id 151624