KALFUS, P. Měření oslnění jasovým analyzátorem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Diplomant Bc. Petr Kalfus měl za úkol zpracovat závěrečnou práci na téma Měření oslnění jasovým analyzátorem. Práce se měla věnovat celkem čtyřem bodům zadání, v rámci kterých měly být srovnány používané metody hodnocení oslnění s praktickým měřením pomocí jasového analyzátoru. Práce je psána logicky s dobrou návazností jednotlivých kapitol. Po obsahové stránce jsou kapitoly zpracovány přehledně, ale někdy zbytečně stručně. Zadání práce bylo splněno a závěry budou jistě přínosné k dalšímu vývoji jasového analyzátoru. Praktické ověření jednotlivých algoritmů, bylo velmi přínosné a zachytilo díky studentově pečlivosti chybu ve výpočtu v beta verzi programu, díky čemuž mohla být opravena v konečné verzi. Bohužel se v práci vyskytuje několik chyb, jednak pravopisného charakteru, tak i odborného, kdy student zaměňuje pojmy svítidlo a světelný zdroj. V některých kapitolách navíc autor používá místo pojmu svítidlo pojem „lampa“, což by se v práci tohoto typu vyskytovat nemělo. Po stránce hodnocení aktivity studenta, musím konstatovat, že na konzultace docházel student důkladně připraven a naprosto přesně včas. Spolupráce se studentem byla velmi příjemná a přínosná, neboť zpracoval problematiku, na které budou moct pokračovat další studentské práce. Práci hodnotím stupněm B (85 bodů) a doporučuji ji k obhajobě. Otázka: V práci jste porovnával případy, kdy jste srovnával výsledky pořízené objektivem typu rybí oko a teleobjektivem 135 mm pro detailnější vstupní data. Je z hlediska výsledků nutné pořizovat ke zpřesní výsledků detailnější snímky, nebo stačí používat objektiv typu rybí oko?
Student Bc. Petr Kalfus řeší ve své diplomové práci tématiku hodnocení oslnění pomocí jasového analyzátoru. Podle zadání mě provést rešerši, vyhledat vhodné osvětlovací soustavy, provést měření a změřené hodnoty vyhodnotit. Vedle úvodu a závěru práce obsahuje 5 kapitol, které jsou poměrně logicky členěné v rámci osnovy zadání. Samotná rešerše zaujímá asi 18 stran a je přehledným shrnutím používaných i starších metod. Přehled je sice rozsáhlý, ale zestručněn na nutné minimum. Některé obrázky mohly být použity z lepších zdrojů anebo kvalitněji zpracovány (např. Obr. 1-3, 1-6) Obr 1-5 je pro ilustraci zbytečně velký. Vztahy v celé práci jsou vágně formátovány, odskoky, svislé zarovnání jednotek a čísla vztahů, používání více typů závorek, nejednotné použití jednotek – notace s lomítkem a násobením (cd.m-2) V tabulce 1-4 první sloupec mezery u znaků nerovnosti jsou různé v různých řádcích atd. Těchto formálně vzhledových nedostatků je v práci větší množství a nebudu je zde všechny uvádět. K vážnějším paří velká a malá písmena zejména v názvech jako jsou ulice, název programu LumiDISP. Pojem „lampa“ by rovněž v tomto typu práce nemělo být používán. Používání teček a čárek jako oddělovače desetin je také nejednotné. Výstupy z programu LumiDISP nemají jednotný vzhled – umístění palety u obrázků 3-2, 3-3 a dále již lépe u obrázku 4-3 a jinde. Dle mého názoru mohl student této části věnovat více úsilí. Obsahová stránka je poměrně zdařilá, výsledky měření, výpočtů, srovnání ukazují velmi objektivní závěry. Student odhalil konkrétní chyby v algoritmech výpočtu beta verze softwaru LumiDISP a po nápravě provedl další ověření, které již chyby nevykazuje. Je škoda, že se více nezamyslel nad vztahem jednotlivých metodik výpočtu oslnění a citlivostních funkcí – jak jednotlivé činitele a indexy reagují na změny vstupních parametrů – klesající, rostoucí, lineární, kvadratické, logaritmické atd. Pak by nejspíš lépe popsal hodnocení změn hodnot v tabulkách 3-13 a 3-14, kde nelze stejnou metrikou srovnávat změny např. indexů a procentuálních hodnot u pravděpodobnosti (VCP). Diskuze k jednotlivým krokům mohla být podrobnější, závěry lépe formulovány. K dalším věcným nedostatkům bych doplnil ještě tyto: Na straně 44 pojem clonění – mělo být použito clona, popř. ještě lépe clonové číslo Na straně 34 – vztah dole se zdá nedokončený, nemá korektní matematické pokračování na další straně. Závěrem lze konstatovat, že práce splnila zadání a z hlediska praktického využití ji považuji za velmi přínosnou. Souhrnné informace ukazují možnosti současné digitální měřicí techniky s pokročilými funkcemi a práce validuje algoritmy výpočtů u konkrétního přístroje. Uvedené nedostatky nebrání obhájení práce u státní zkoušky.
eVSKP id 142404