HA TRINH, H. Stabilizace vzájemné polohy předmětové roviny a pozorovaného předmětu v holografickém mikroskopu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Po obsahové a grafické stránce je práce zdařilá. Diplomant se ve své práci zaměřil na návrh interferometru pro stabilizaci roviny ostrosti CCHM mikroskopu. Ve své rešeršní části se zaměřil na výběr metody stabilizace. Jako nejvhodnější zvolil metodu pomocí Michelsonova interferometru. Diplomant si stanovil pozici, kam na mikroskop svůj systém umístit a stanovil velikost zástavbového prostoru. Na tomto základě sestavil miniaturizovaný interferometr, pro který vybral vhodné optické komponenty, kameru a zdroj. Vše vhodně uložil do mechanických dílů. Po sestavení výkresové dokumentace a po výrobě dílů celé zařízení složil a otestoval přímo na mikroskopu, pro který je interferometr určen. Pro to student využil své znalosti 3D CADů a své IT schopnosti pro vyčítání obrazu a pro detekci pozice proužků. Také využil své znalosti vlnové optiky pro přepočet posunu proužků na změnu optické délky větve. Bohužel interferometr při testování vykazoval samovolný posun proužků vlivem relaxace vnitřního pnutí jednoho z mechanismu interferometru. To bylo způsobeno nutnou výměnou kovových dílů za díly vytvořené 3D tiskem z foto-pryskyřice. A to z důvodu problémů s výrobou dílů. Proto se také nepovedlo naměřit experiment se zpětnou regulací pozice roviny ostrosti objektivu. Nicméně diplomant správně rozpoznal tento problém a experimentálně řešil velikost tohoto samovolného posunu proužků. Konstatuji, že diplomant přistupoval k řešení práce odpovědně a systematicky a že cíle diplomové práce splnil v plném rozsahu. Ha Trinh Hung Son prokázal schopnost vhodně interpretovat konstrukční požadavky na svůj systém a na jejich základě vyvodil praktické závěry pro svoji práci. S využitím svých konstruktérských dovedností navrhl a otestoval interferometrický autofokusační systém. Jako vedoucí práce hodnotím tuto diplomovou práci známkou výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce se zabývá návrhem a testováním zařízení pro stabilizaci vzájemné polohy vzorku a objektivu uvnitř holografického mikroskopu. Práce splňuje podmínky, které jsou kladeny na závěrečné diplomové práce, a doporučuji ji k obhajobě s celkovým hodnocením A/výborně. Text diplomové práce je celkově členěn logicky, je stručný a psaný technickou angličtinou. Všechny tyto znaky zvyšují čtivost a srozumitelnost obsahu. Rešeršní část je zpracovaná detailně a slouží tak jako odrazový můstek pro samotný konstrukční návrh. Hodnocení jednotlivých metod měření vzdálenosti (posuvu) ale mohlo být zpracování přehledněji, např. ve formě tabulky. Na začátku první kapitoly autor srovnává softwarový autofokus (AF) a AF založený na „mechanické manipulaci optických komponent“. Ovšem i při využití softwarového AF dochází k pohybu optických komponent (v tomto případě objektivů), softwarově je pouze řešeno měření/vyhodnocení ostrosti. Předložené konstrukční řešení kompaktního Michelsonova interferometru je elegantní a vypovídá o autorově inženýrských znalostech a schopnostech. Konstrukční návrh se vhodně vypořádal s rozměrovými omezenými, která jsou dána holografickým mikroskopem. Samotný popis konstrukčního řešení je dostatečně detailní, ale přehlednosti by přidalo, pokud by byl strukturovaný obráceně – na začátku by bylo popsáno celkové řešení, pak podcelky a jejich funkce, a nakonec jednotlivé díly. V rámci popisu konstrukčního řešení postrádám rozbor možného vlivu teplotních deformací na funkci interferometru. Ať už formou zjednodušeného analytického výpočtu, simulace anebo návrhu (a realizace) experimentu, kterým by bylo možné zjistit citlivost interferometru na změnu teploty Velmi kladně hodnotím praktickou realizaci (validaci) interferometru. Přestože měření nedopadlo dle předpokladu (vlivem problémů s výrobou), autor práce správně identifikoval příčinu tohoto problému a nabídl možná řešení. Předložená výkresová dokumentace obsahuje technické a formální nedostatky (na výkresech obrobků chybí kóty potřebné pro výrobu, z kusovníku sestavy není zřejmé, z jakého materiálu jsou spojovací součásti, montážní sestava neobsahuje dostatek pohledů potřebných pro umístění jednotlivých dílů atp.). Tato nejednoznačnost a neúplnost výrobní dokumentace prodlužuje výrobní proces a mohla by v praxi vést k chybám ve výrobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 136961