BURGET, R. Přenos signalizace pro internetovou televizi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Ing. Radim Burget ukončil prezenční formu magisterského studia na Fakultě informačních technologií, VUT v Brně a doktorské studium zahájil v doktorském studijním programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídící technika v roce 2005, a to v oboru Teleinformatika. Převážnou část studia byl členem výzkumné skupiny DINES, která se zabývá distribuovanými síťovými technologiemi. Jeho aktivitu a přínosy k výsledkům výzkumné skupiny hodnotím velice kladně. Radim Burget se během doktorského studia aktivně podílel na řešení řady projektů, např. projektů AV ČR, GA ČR, MPO a v neposlední řadě projektů FRVŠ u nichž byl hlavním řešitelem. Dále se účastnil řady mezinárodních konferencí, což mu poskytlo podněty pro nasměrování výzkumu do oblasti síťových technologií (IPTV). Za zmínku také stojí to, že Radim Burget vede magisterský předmět Teoretická informatika, FEKT, VUT v Brně, díky čemuž získal široký rozhled v oblasti zpracování a dolování znalostí z dat, které při řešení práce využil. Publikační aktivitu považuji za vysoce nadprůměrnou. Radim Burget je autorem 13 příspěvků v recenzovaných časopisech, z toho 9 mezinárodních a jednoho v impaktovaném časopise. Dále je autorem či spoluautorem 30 příspěvků do sborníku konferencí. Radim Burget pracoval na dizertační práci s vysokým nasazením, aktivně vyhledával nové trendy a myšlenky a disertační práce "Přenos signalizace pro internetovou televizi" je výsledkem dlouhodobé a soustavné práce. Hlavním přínosem celé práce je efektivní metoda schopná přenést v krátkém čase signalizaci od velkého počtu přijímačů. Práci jsem doporučil k obhajobě.
Prof. Ing. Florian Makáň, PhD. Katedra rádioelektroniky FEI STU Ilkovičova 3, 812 19 Bratislava, SR Bratislava 2. 8. 2010 Oponentský posudok doktorskej dizertačnej práce Ing. Radim Burget: PŘENOS SIGNALIZACE PRO INTERNETOVOU TELEVIZI ako podklad pre pokračovanie k udeleniu akademicko-vedeckého titulu doktor v odbore Teleinformatika Všeobecná charakteristika dizertačnej práce Posudzovaná dizertačná práca má celkový rozsah 107 strán textu, vrátane vložených obrázkov. Vlastná náplň práce tvorí Úvod, osem predmetných kapitol, Záver, Literatúra a Vybraná literatúra autora. Na začiatku dizertačnej práce tvoria jej rámec ďalšie formálne náležitosti: Abstrakt a Kľúčové slová v českom a v anglickom jazyku, Bibliografická citácia, Prehlásenie, Poďakovanie, Zoznam symbolov, veličín a skratiek a Obsah. Na konci práce sú to: Zoznam obrázkov, Zoznam tabuliek, Zoznam algoritmov a príloh, A Prílohy a Raster. Práca má zaužívanú štruktúru. Kapitoly nadväzujú na seba logicky a sú navzájom vyvážené. Dizertačná práca je napísaná na vysokej jazykovej, odbornej aj formálnej úrovni s podporou počítača. Autor v nej preukázal profesionálny štylistický prejav s dobrým didaktickým podaním problematiky. 1 Posúdenie zamerania témy dizertačnej práce a jej aktuálnosti Téma doktorskej práce je zameraná na novú technológiu internetovej televízie - IPTV, ktorá očakáva globálny rozmach nasadenia v krátkej budúcnosti v celosvetovom rozsahu. Riešenie problematiky má svoje vedecko-technické aj ekonomické opodstatnenie, pretože služba s technológiou IPTV poskytuje potenciálnu možnosť nových informačných služieb s vyššou pridanou technickou hodnotou pri lepších ekonomických podmienkach pre distribútorov televízneho signálu aj pre televíznych zákazníkov. Kľúčovým problémom technológie internetovej televízie je prenos signalizácie, ktorý sa podujal riešiť doktorand v dizertačnej práci. Námet dizertačnej odpovedá odboru dizertácie - Teleinformatika. Zameranie témy považujem za vrcholne aktuálny z hľadiska súčasného rozvoja komunikačno-informačných technológií, systémov elektronických komunikácií aj vývoja vedeckého poznania. 2 Posúdenie prínosov dizertačnej práce V súčasnosti je najpoužívanejší protokol pre monitoring kvality dátového prenosu IPTV IP protokol RTCP. Autor vychádza z protokolovej sady RTP/RTCP a súčasných najčastejšie používaných štandardov pre prenos signalizácie a integruje metódu hierarchickej agregácie do tohto prostredia. Cieľom práce je na základe využitia maxima súčasných štandardov dodržať relatívne nízke náklady potrebné k prechodu k tomuto riešeniu. Za hlavný prínos dizertačnej práce možno považovať návrh protokolu pre prenos signalizácie veľkého množstva staníc. V práci je popísaná integrácia hierarchickej agregácie s protokolom RTCP a algoritmus pre návrh stromovej štruktúry s využitím znalosti topológie použitej telekomunikačnej siete. Autor deklaruje v závere práce, že nim navrhnutý protokol je schopný preniesť prostredníctvom signalizácie v krátkom čase a že je schopný prispôsobiť sa požiadavkám a možnostiam operátora. Navrhnuté riešenie môže byť preto použité nielen u malých operátorov, ale aj u veľkých organizácií, pretože štruktúra systému je schopná flexibilne rásť podľa aktuálnych požiadaviek a rovnomerne vyťažovať pridelené zdroje. Prínosom práce je, že autor vytvoril simulačné nástroje, ktoré bez nutnosti nasadenia v komunikačnej sieti dokážu odhadnúť správanie protokolu a spôsob navrhnutia siete. Považujem za podstatné, že navrhnutý protokol bol implementovaný a overený v prostredí celosvetovej siete Planetlab. Vedecko-technickým prínosom v odbore teleinformatika sú v práci popísané vedecké nástroje a technické aplikácie, ktoré boli vytvorené ako súčasť riešenia prace a popísané prostredie celosvetovej siete, v ktorom boli príslušné výsledky validované. Hlavné oblasti uplatnenia tejto technológie v technickej praxi elektronických komunikácií sa predpokladajú: interaktívna internetová televízia, garancia úrovne kvality tejto služby zákazníkom a prispôsobenie kvality vysielania podľa aktuálneho stavu siete. 3 Posúdenie úrovne publikačnej činnosti autora dizertačnej práce Jadro dizertačnej práce, priebeh a výsledky jej riešenia boli prezentované na medzinárodných konferenciách a vo vedeckých časopisoch v rokoch 2006 - 2010, ako je uvedené systémovo v súčasti Vybraná literatúra autora. Z bohatej publikačnej činnosti doktoranda 21 publikovaných prác je v 8 ako prvý autor a v 13 ako spoluautor s uvedením miery spoluautorstva u každej publikácie. Možno konštatovať, že doktorand sústavne vedecky pracuje a svoje výsledky pravidelne publikuje na vysokej vedeckej úrovni, ktorá je potvrdená pri výbere príspevkov na ich publikovanie redakčnými radami vedeckých časopisov a vedeckými výbormi príslušných vedeckých konferencií. 4 Posúdenie vedeckej erudície autora Na základe počtu, skladby a aktuálnosti 87 citovaných prameňov možno usúdiť, že sa autor má veľmi dobrý prehľad o zvolenej riešenej problematike. Skladba a výsledky jeho publikovaných prác dokumentujú, že si osvojil vedecké metódy a vie aplikovať vo výskumnej činnosti výpočtovú a meraciu techniku. Hodnotím, že autor práce sa ako aktívny člen výskumnej skupiny Dines group2 v rámci ČR podieľal na riešení výskumných projektov: "System přenosu signalizace pro multicast se specifickym zdrojem dat", GA102/07/1012 financovaným GA ČA a "Optimalizace metod pro multicast v IP sitich" AVČR 1ET301710508, financovaným AVČR Vedeckú erudíciu autora ohodnotili redakcie impaktových časopisov prijatím výsledkov priebežného riešenia problematiky dizertačnej práce v podobe článkov v zmysle Vybranej literatúry autora na str. 98. 5 Pripomienky a otázky k práci V práci som nenašiel explicitne stanovené ciele práce. Aká je perspektíva praktického uplatnenia internetovej televízie a po akých prenosových prostriedkoch? . Záver Podľa môjho názoru posudzovaná dizertačná práca Ing. Radima Burgeta zodpovedá všeobecne uznávaným požiadavkám pre udelenie akademicko-vedeckého titulu Ph.D.. Florian Makáň
Strana 1 ze 3 Posudek oponenta Disertační práce: Přenos signalizace pro internetovou televizi Autor: Ing. Radim Burget, VUT v Brně Oponent: Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., ČVUT v Praze Předložená disertační práce má rozsah 107 stran zahrnujících přílohy, seznamy a rejstřík. První část práce se detailněji zabývá protokolem RTP/RTCP. Současně s tím je v kapitole zdůrazněna závislost doby šíření signalizace na počtu přijímačů ve skupině. Další kapitola je věnována teoretickému modelu hierarchické agregace. Kapitola zdůrazňuje její výhody oproti RTP/RTCP. Kapitola třetí se zabývá problematikou lokalizace síťových stanic. Čtvrtá kapitola zdůrazňuje nedostatky hierarchické agregace a ukazuje prostor pro její zdokonalení. Těžiště práce a její vlastní přínosy lze sledovat od páté kapitoly dále. Pátá kapitola popisuje experimenty a simulace, které byly provedeny s umělými síťovými souřadnicovými systémy, tak i v prostoru získaném z měření parametrů skutečné sítě. Šestá kapitola se zabývá návrhem a popisem algoritmů pro hierarchické stromové struktury a zhodnocuje, kolik z celkové cesty v síti lze tímto algoritmem v rámci celé struktury ušetřit. Sedmá kapitola popisuje principy protokolu, s pomocí kterého lze integrovat virtuální souřadnicový systém společně s hierarchickou stromovou strukturou pro přenos signalizace. Osmá kapitola uvádí konkrétní podobu zpráv používaných v rámci protokolu a detailně objasňuje roli jednotlivých prvků v síti. V poslední kapitole jsou popsány některé z podpůrných nástrojů, které v rámci práce vznikly. Je také popsán webový portál, který slouží ke kontrole a celkové validaci funkčnosti celého zpětného kanálu. V závěru je celá práce zhodnocena a jsou naznačeny další možné cesty vývoje. Aktuálnost tématu a souvislost s oborem disertace Předložená práce je věnována optimalizace sítě pro distribuci televizního vysílání prostřednictvím protokolu IP. Jedná se o aktuální problematiku, protože jde o perspektivní a rozvíjející se oblast služeb moderních telekomunikačních sítí, jakožto alternativy k pozemskému a satelitnímu radiovému vysílání. Vzhledem k tomu konstatuji, že práce spadá do doktorského studijního oboru Teleinformatika. Zvolené metody zpracováni Autor používá adekvátní vědecké metody k řešení problémů, přičemž vychází z abstraktního popisu algoritmů, simulace chování navržených postupů i praktických experimentů. Autorem zvolené postupy a metody jsou účelné a původní. Kritický rozbor předností a nedostatků Práce je psána srozumitelně i když s větším množstvím pravopisných chyb, překlepů, vynechaných či naopak duplikovaných slov (jen pro ilustraci: nesprávný tvar "byly provedeny měření", název kapitoly 6.2 "Šíťové podmínky"). Bylo by bývalo vhodné věnovat více pečlivosti Strana 2 ze 3 finální korekci. Dále je použita nevhodná formulace již v abstraktu: "škálovatelné řešení, jak pro malá, tak pro velká vysílání internetových televize". Výhrady mám též k seznamu symbolů, veličin a zkratek - není jasné, podle jakého klíče je řazen, promíchány jsou vzájemně symboly a zkratky. Je zvykem používat řazení podle abecedy. V seznamu jsou neobvykle zařazena původně sice zkratková, ale dnes již vnímaná jako běžná slova, jako modem, kodek. Dále jsou uvedeny termíny on-line a set-top-box, které zkratkami nejsou. Zkratka IP je uvedena v seznamu dvakrát. V seznamu je uvedena jednotka Mbs-1, měla by být správněji uvedena základní jednotka bs-1, nicméně v textu pak je používána i v podobě b/s. Její použití by mělo být jednotné. Veličina B je vykládána jako šířka pásma, správně má být uvedena jako přenosová rychlost, přenosová kapacita, propustnost sítě, a to podle konkrétního kontextu. Jinak výbornou grafickou stránku narušují neošetřené jednopísmenné předložky na konci řádků. Na str. 15 je uvedeno: "poslední vrstvou sítě je síť přístupová" - správněji by mělo ýt úrovní sítě (nesměšovat s vrstvovým modelem). Na str. 16 je uvedena chybná kalkulace, pro 100 diváků po 2 Mb/s je potřeba 200, ne 2000 Mb/s. První věta na str. 21 dvakrát obsahuje zvratné zájmeno "se". Na str. 21 dole se uvádí: "Co se týče problematiky multicastu je to ovšem poněkud ošidné." Nešťastně formulováno, co je ošidné a o čem je vlastně celý odstavec? V práci definovaný nový prvek - takzvaný cíl signalizace, či anglicky "feedback target" (FT) by bylo lépe v českém jazyce spíše uvádět jako "uzel pro signalizaci ve zpětném směru". Chybí odkazy na obr. 4.3 a 4.4. Kapitola 5 "Limity hierarchické agregace" je neúměrně krátká. Měla být pokračováním kap. 3. a pak by i kap. 6 logicky navazovala na kap. 4. A dále cituji: "Na obrázku 6.8 je potom tato závislost vyznačena. Jak je patrné, závislost není lineární, ale přesto přes 80 % všech měření spadá do velmi úzkého intervalu." Není však uvedeno jakého - prosím při obhajobě doplnit a zpřesnit tvrzení, příp. závěry. V grafu na obr. 6.9 je uvedena chybná jednotka na ose y. Nejsou uvedeny jednotky na ose y u grafů na obr. 7.4. Celkově vzato - postrádám formulaci jasně definovaných cílů disertace a zhodnocení jejich splnění, jak je zvykem u tohoto typu prací. Přínosy jsou sice z textu a závěru práce zřejmé, k vědecké metodice však patří jistá systematičnost. Výsledky a nové poznatky Hlavní přínos celé práce spočívá v návrhu protokolu pro přenos signalizace od velkého množství koncových stanic. V práci je popsána integrace hierarchické agregace s protokolem RTCP a algoritmus pro návrh stromové struktury s využitím znalosti topologie sítě. Byly provedeny experimenty a simulace jak s umělými síťovými souřadnicovými systémy, tak i v prostoru získaném z měření parametrů skutečné sítě. Byl navržen algoritmus pro optimalizaci hierarchické stromové struktury a zhodnocen jeho přínos. Navržený protokol je schopen přenést signalizaci v relativně krátkém čase a je schopen přizpůsobit se požadavkům a možnostem provozovatele. Navržený protokol byl implementován a ověřen v prostředí celosvětové sítě Planetlab. Předmět disertace byl v dostatečné šíři průběžně publikován a prezentován na několika významných mezinárodních konferencích. Význam pro praxi nebo další rozvoj vědy Výsledky předložené disertace jsou plně využitelné v současné technické praxi. Je navržen konkrétní komunikační protokol tak, aby jej bylo možné provozovat v rámci vlastní Strana 3 ze 3 sítě, ale také jako službu pro jiné operátory IPTV. Jeho použití nemusí být vázáno na konkrétní druh služeb, ale může nalézt uplatnění obecně tam, kde je vyžadován rychlý přenos signalizace od velkého počtu přijímačů. Navržené řešení může být proto použito jak pro malé operátory, tak pro velké provozovatele s tím, že struktura je schopna flexibilně růst dle aktuálních požadavků a rovnoměrně vytížit přidělené zdroje. Byly vytvořeny simulační nástroje, které bez nutnosti praktického použití v síti dokáží odhadnout chování protokolu a ověřit správnost návrhu sítě. Tyto nástroje jsou dostupné online ze stránek autora této práce. V práci je nicméně navržen obecný algoritmus, který může být uplatněn pro mnoho různých oblastí, např. jak správně autor odhaduje v senzorových sítích. Otázky k obhajobě disertace: 1. Na str. 21 dole se uvádí: "Co se týče problematiky multicastu je to ovšem poněkud ošidné." Nešťastně formulováno, co je ošidné a o čem je vlastně celý odstavec? 2. Jak definujete pojem "latence" (kapitola 4, str. 30). Neexistuje český ekvivalent? 3. Vysvětlete význam slovního spojení "organizace koncových uzlů v sezení" (str. 30). Závěr Podle mého názoru a přes výše uvedené kritické připomínky je disertační práce pana Ing. Radima Burgeta přehledná, srozumitelně sepsaná a graficky na výši. Splňuje tak podmínky samostatné tvůrčí práce a obsahuje autorem publikované původní výsledky vědecké práce. Prokazuje vysokou odbornou úroveň autora a schopnost své výsledky přiměřeně prezentovat. Předložená disertační práce odpovídá obecně uznávaným požadavkům k udělení titulu Ph.D. a proto ji doporučuji k obhajobě. Na základě posuzované disertační práce, přehledu publikací a odborného profilu jsem dospěl k závěru, že pan Ing. Radim Burget splňuje požadavky § 47, čl. 4, zákona 111/98 Sb. Doporučuji proto, aby po úspěšné obhajobě byl jmenovanému udělen titul Ph.D. V Praze 24. srpna 2010 Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D.
eVSKP id 34105