LIPTÁK, D. Nanozařízení na grafenu připravená mechanickou litografii AFM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.
Daniel Lipták se začal věnovat problematice své bakalářské práce ve třetím ročníku. V práci byly splněny téměř všechny cíle i přes nepříznivé pracovní podmínky a pozvolnějšímu začátku. Práce je velmi dobře logicky uspořádána a oceňuji kvalitu jazykového zpracování. V části zabývající se teorií o Kelvinově silové mikroskopie a v rešeršní části bych uvítal obsáhlejší zpracování témat a využití informací z více literárních zdrojů. Experimentální část by mohla obsahovat více výsledků, ale velmi oceňuji grafickou kvalitu jejich zpracování.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Cíle bakalářské práce byly z větší části splněny – grafen byl úspěšně přerušen pomocí AFM litografie a KPFM experimenty ukázaly, že náboj se v odděleném grafenu udrží po delší dobu, tedy přerušení je relativně dobré a izolující. Sice nedošlo k vytvoření kvantového bodového kontaktu a elektrickým transportním měřením, avšak nalezení vhodného postupu AFM litografie považuji za cenný výsledek, který lze dále využít při výrobě dalších grafenových zařízení. Formální a grafická úprava práce je dobrá, text se po většinou dobře čte, celkový dojem pouze kazí pár hůře srozumitelných části. Nejvíce v práci však scházelo lepší vysvětlení motivace a podrobnější interpretace výsledků. Konkrétní připomínky: - Uvítal bych více vysvětlit motivaci AFM litografie na grafenu, jaké zařízení tím lze vytvořit příp. porovnání AFM litografie oproti jiným způsobům tvarování grafenu. - Výsledky experimentů jsou pěkně prezentované, avšak jejich důsledky a další využití nejsou jasně vysvětleny. - Na str. 7 se nachází chybné číslo síly potřebné na oddělení vrstvy grafenu – číslo je již chybné v citovaném zdroji, který není původní. V původním zdroji je naměřená velikost síly 300 nN na mikrometr čtvereční. - V popisu nastavení AFM experimentu autor zabíhá hodně do detailů a využívá pojmy, které budou pro nezasvěcenou osobu pravděpodobně nejasné. Např. není vysvětlen pojem „set point“. - Pro lepší pochopení praktické části by bylo vhodné použít více obrázků (náčrtků nebo fotografií) ilustrujících popisovaný problém. - Není zmíněn typ AFM, na kterém bylo měření prováděno. Celkově je práce na vysoké úrovni a hodnotím ji známkou B.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 132916