CSIKÓS, T. Elektronický luxmetr připojitelný přes USB [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Bakalářská práce je po formální i odborné stránce v pořádku. Zadání bylo splněno s výhradou. Student pracoval samostatně, o výsledcích pravidelně informoval. V důsledku nesprávného načasování rozvrhu prací se již nepodařila na poslední chvíli oživit deska plošných spojů. Zařízení bylo předvedeno a je funkční, bohužel ale pouze ve stádiu prototypu na nepájivém kontaktním poli. V souladu se zadáním byl vytvořen program pro PC, který dokáže načíst a zobrazit data z připojeného luxmetru. I přes uvedené nedostatky doporučuji bakalářskou práci k obhajobě.
Student měl vypracovat bakalářskou práci na téma Elektronický luxmetr připojitelný přes USB. První kapitola obecně popisuje světelnou techniku, resp. jednotky a metody měření. Ve druhé kapitole jsou popsány jednotlivé detektory. Třetí kapitola pojednává o samotném návrhu, přičemž se část překrývá s předešlou kapitolou. Jsou opět popsány možné detektory, i když již konkrétní součástky. Student si pro realizaci vybral konkrétní sensor (BH1750). Velmi mi zde chybí podrobné porovnání a testování jednotlivých možností. Nabízí se otázka, jestli student nevybral zvolený obvod jen kvůli dostupnosti návodů na jeho připojení k platformě Arduino. Dále je v této kapitole zvolen mikrokontroler ATMega 328. S volba procesoru je pro daný účel vhodná, což se nedá říct o volbě USB modulu MM232R. Jedná se o vývojový modul obvodu FTDI FT232. Student v práci využívá Arduino UNO, které tento převodník již obsahuje a jeho zapojení je natolik triviální, že bych čekal jeho implementaci přímo na výsledné desce. V další kapitole student popisuje samotnou realizaci luxmetru, popisuje software pro mikrokontroler. Zajímavou volbou je použití AVR Studia ve verzi 4, i když pro platformu Arduino je k dispozici vlastní prostředí Arduino IDE. Zvláštní je, že ukázky kódu v diplomové práci obsahují komentáře ve slovenštině, ale kompletní kódy na CD jsou komentované velmi dobrou angličtinou a styl psaní kódu je velmi dobrý. Další výhrady mám ke zpracování hardwaru. Student v práci přiznává, že funkční je pouze triviální zapojení na nepájivém poli. Schéma a deska plošných spojů na CD nejsou konzistentní. Schéma/deska obsahuje několik úplně zbytečných součástek (SV2, SV3). Ve schématu je zmatečně použit IO MEGA8-P, i když je pravda, že je pinově kompatibilní se zvoleným MEGA328. Zvláštním se mi také jeví volba DIL pouzdra v kombinaci se zvoleným způsobem programování(možnost zakoupit DIL verzi ATMega328 s Arduino bootloaderem). Dále student tvrdí, že desku plušných spojů navrhoval podle norem učených VUT. Nejsem si vědom, že nějaké existují. Vzhledem k výše uvedenému práci hodnotím jako dostatečnou E/55, pokud bude student u objakoby reagovat na výše uvedené a také na otázky oponenta. Pokud ne, navrhuji snížit hodnocení na F/40.
eVSKP id 66549