SCHOŘOVÁ, M. Měření nasycení krve kyslíkem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Slečna Martina Schořová se měla ve své bakalářské práci věnovat problematice měření nasycení krve kyslíkem. Celkové zaměření práce bylo směrováno na neinvazivní měření metodou pulzní oximetrie s cílem zjistit podmínky, kdy u této metody dochází k naměření chybných hodnot. Především to pro ni znamenalo s technikou pro měření nasycení krve kyslíkem (včetně testerů) podrobně seznámit. Dále pak to znamenalo připravit pečlivě metodiku pro měření na dobrovolnících a to tak, aby byly výsledky měření reprodukovatelné. Vlastní měření pak probíhalo pomocí řady pulzních oxymetrů, které Ústav biomedicínského inženýrství vlastní. Aby byly výsledky měření průkazné, bylo nutno zpracovat velké množství údajů, které souvisely jednak s počtem dobrovolníků a také s použitou metodikou. Předložení bakalářská práce má solidní úroveň i po formální stránce. Je z ní zřejmé, že jejímu zpracoání byla věnovana přiměřená péče. Seznam použité literatury je dost obsáhlý a svědčí o zájmu studentky se s problematikou, která byla obsahem její práce dobře seznámit. Předložená bakalářská práce splňuje zadání a proto ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | B | 17/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 19/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Studentka ve své práci srovnává vliv podmínek měření saturace krve kyslíkem pro tři typy oxymetrů. V teoretické části je představena fyziologie saturace krve kyslíkem a jsou zde uvedy poznatky z anatomie a fyziologie oběhové a dýchací soustavy. Následuje přehled používaných metod pro měření nasycení krve kyslíkem, u kterých jsou popsány jejich charakteristiky. Soubor charakteristik ale není jednotný a neumožňuje tak vzájemné srovnání jednotlivých metod. Dále jsou v práci popsány možnosti aplikace pulzního oxymetru, které ale zabíhají do příliš konkrétních detailů, přestože bych očekával spíše zobecnění těchto možností, které by mohlo být provedené právě na základě vyhodnocení těchto konkrétních příkladů. Stěžejní část teoretická části práce spočívá v popisu pulzního oxymetru a představení čtyř jeho přístrojových realizací. Na třech pulzních oxymetrech bylo měření prováděno, jeden nebyl využit a proto mi přijde zbytečné popisovat jej na celých dvou stranách práce. Popis ostatních tří je přehledný a srozumitelný. Teoretickou část uzavírá popis analyzátorů krevních plynů a Clarkovy elektrody. V praktické části je srozumitelně popsáno měření chyby vybraných oxymetrů pro subjekty s nalakovanými nehty. Autorka vychází z korektního předpokladu, že různé barvy laků na nehty mohou nepříznivě ovlivnit měření a vyhodnocuje odchylky od správné hodnoty pro různé odstíny laků. Kromě základního měření v klidovém stavu měřeného subjektu rovněž měří odchylky pro změněné podmínky měření, dané měřícím protokolem. Tato část práce je kvalitně zpracována a změřené výsledky jsou detailně popsány. Celkově práce působí dobrým dojmem, který vylepšuje dobře navržená metodika měření, ale zhoršuje formální zpracování práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | C | 35/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | E | 5/10 |
eVSKP id 39572