PÍŠALA, J. Působení elektrického proudu na kontaktní dvojici [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Autor práce měl za úkol teoreticky rozebrat problematiku kontaktního styku v elektrických přístrojích, provést teoretický rozbor konkrétního kontaktního systému a provést experimentální měření na předloženém kontaktním systému. Student Jan Píšala vypracoval práci s notnou dávkou samostatnosti ve vyvážené kombinaci s konzultacemi s vedoucím práce. Pečlivě přistupoval k zadaným úkolům a projevil zájem i o měření a výpočty, které nebyly přímo předmětem zadání. Při práci používal odbornou literaturu, kterou řádně citoval. Odevzdaná práce je logicky i graficky dobře uspořádána a splňuje požadavky na formální úroveň bakalářské práce. Práce byla splněna ve všech bodech zadání a doporučuji ji k obhajobě.
Posudek oponenta bakalářské práce na bakalářskou práci Jana Píšaly. Oponent B. Bušov Autor předložené BP splnil zadání ve všech bodech. Problematice kontaktního styku se věnuje v kapitole úvodní, v kapitole druhé a třetí. Měření a výpočtu oteplení je věnována kapitola 4. a 5, kde sestavil jednořadové teplené schéma kontaktního styky a přilehlých úseků proudovodné dráhy.experimentálního přípravku. Na upraveném přípravku v kapitole 6 a 7. opakuje měření a teoretický výpočet oteplení. Práce má logickou strukturu. Grafické zpracování je na velmi dobré úrovni. Autor se nevyhnul několika formálním chybám či omylům. - na str. 15 hovoří o Lencovu pravidlu pravé ruky, zatímco v následujícím obr. 2.2 na str. 16 o Lencovu pravidlu levé ruky, - nejednotná symbolika pro vektory, jednou tučně, jinde netučně, - nesrozumitelná pravá část obrázku 2.3 na str. 17, autor by měl vysvětlit. - volné listy mezi stranami 17-18 a 20-21, - místo svar požívá svár na str. 31, - grafy na str.. 44 a 68 jsou vloženy do DP opačně, hlavičkou ven, nikoliv dovnitř práce, - odstavce 4.1.- 4.7 nesou názvy Výpočet oteplení…jednotlivých úseků PD, ale v odstavcích není počítáno oteplení, nýbrž jen náhradní tepelné schéma dílčího úseku zařazovaného do jednořadové tepelné sítě, - jednořadová tepelná síť není ani ve variantě neupraveného přípravku (obr. 5.10, str. 63), ani ve variantě upraveného přípravku vyřešena, - v obrázcích s přípravkem není jednoznačně označena poloha čidel 1 a čidla 2 - jak vysvětlí, že čidlo 2 na obr. 4.4, str. 43, vykazuje strmější pokles teploty ve fázi ochlazování, ale na obr. 6.3, str. 67 se už nic takového nevyskytuje, - jak byl zjištěn teoretický průběh oteplení přípravku, když jednořadová tepelná síť nebyla řešena a ustálené oteplení nebylo počítáno? - není zcela jasné, proč autor výpočtem zjišťuje náhradní tepelná schémata úseků pro sestavení jednořadového tepelného schématu exp. přípravku před úpravou a po úpravě (str. 63 a 75), ale celkové schéma výpočtem nevyrovnává a tedy nestanovuje hodnoty ustáleného oteplení v jednotlivých uzlech schématu. Předložená BP je cenná svým experimentálním charakterem. Je proto využitelná v laboratorní výuce předmětů BEPR a MSVP v pasážích o silových a tepelných účincích nadproudů na kontaktní dvojici. Výsledky experimentální dokládají teoretické předpoklady a přispívají k hlubšímu poznání reálných dějů v kontaktním styku v okolí teplot měknutí a svaření kontaků. Celkově hodnotím BP velmi dobře (88 bodů). Přeloženou BP doporučiji k obhajobě - Vysvětlete, proč čidlo 2 na obr. 4.4, str. 43 vykazuje strmější pokles teploty ve fázi ochlazování, ale na obr. 6.3, str. 67 se už nic takového nevyskytuje, - Vysvětlete, jak byl zjištěn teoretický průběh oteplení celého přípravku, když jednořadová tepelná síť nebyla řešena a ustálené oteplení nebylo počítáno?
eVSKP id 91606