DAVID, J. Příprava nových 2D materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Kolíbal, Miroslav

Jiří David začal pracovat na bakalářské práci již ve druhém ročníku. Rychle se naučil pracovat s komplexní ultravakuovou aparaturou a zvládl všechny dovednosti potřebné pro úspěšnou práci na zadaném tématu. Dařilo se mu vynalézavě překonávat všechny problémy, kterým musel čelit, což ostatně dokladuje i jeho bakalářská práce. Vysoce si cením odolnosti vůči negativním výsledkům, pečlivosti a přirozeného respektu vůči experimentálnímu zařízení, bez čehož by přípravu nových dvourozměrných materiálů nezvládl. S potěšením musím konstatovat, že jeho mravenčí práce nakonec přinesla velmi povzbudivé výsledky. Výsledná práce je výsledkem společných konzultací, finální podobou textu o obrázků jsem musel vice korigovat,ale to je něco, čemu se student ještě naučí. Se studentovou prací jsem velmi spokojen, proto i přes výhrady k textu volím hodnocení A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti C
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Čechal, Jan

Bakalářská práce Jiřího Davida se věnuje problematice epitaxního růstu potenciálních 2D materiálů, silicenu a fosforenu. Je studován vliv depozičních parametrů – rychlosti depozice a teploty substrátu – na jejich růst. Úspěšnost přípravy je posuzována především dle měřených difrakčních obrazců. Předložená práce se sestává ze tří částí. V první jsou představeny studované materiály: vlastnosti a struktura silicenu s důrazem na 4x4 rekonstrukci, jeho další 2D fáze a vícevrstvý silicen. Dále jsou popsány vlastnosti, struktura a příprava fosforenu. Tato část dostatečně shrnuje současné poznání, nicméně by si zasloužila zapracovat na celkové srozumitelnosti a vyznění textu. Na druhou stranu je třeba dodat, že téma, kterému se student věnuje je rešeršně velmi náročné, protože se jedná o otevřenou problematiku a doposud panují četné rozpory ve vědecké komunitě. Ve druhé, přístrojové, části jsou dostatečně popsány použité techniky. Poslední, experimentální část, představuje výsledky vlastní laboratorní práce studenta. V experimentální práci Jiří David překoval několik závažných problémů s rychlostí depozice křemíku, kontaminací As či kalibrací teploty. Na základě sady experimentů a komplementárních analýz (LEED a XPS) správně identifikoval kontaminaci As jako příčinu toho, že silicen neroste k MBE komoře. V případě silicenu se podařilo připravit základní strukturu 4x4. Dále se student věnoval přípravě fosforenu. Jako mimořádně zdařilý výsledek hodnotím pozorování moaré struktury v difrakčním obrazci v obr. 5.4 ukazující na možný růst fosforenu. Práce je psána v českém jazyce dobré úrovně. Větná skladba a členění textu je na dobré úrovni. Práce nicméně obsahuje větší množství formálních chyb a působí typograficky nevyzrále. Zde se dá zmínit například formátování v poděkování, přetékající text popisku obr. 1.2, psaní chemických značek prvků a fyzikálních jednotek skloněným písmem či psaní veličin kolmým písmem. Dále, kvantové číslo j se v popisu XPS čáry píše v dolním indexu. V práci se také vyskytuje větší množství nepřesných termínů, z nich některé patrně vznikly při překladu z anglické literatury, např.: struktura připomíná včelí plástve (str.13), míchanou 2D-3D hybridizací (str. 13, 15), mřížka je zvlněná (str. 15), nukleační ostrůvky (str. 21), komora s celou využívající MBE (str. 25). Také není jasné co se kótuje v obr. 1.1. Rovněž z odborného hlediska by si práce zasloužila korekce či detailnější vysvětlení: (i) Panuje rozpor mezi textem na str. 20 a popiskem obrázku 2.2. Zde také není jasné, co je myšleno 4x4 periodickou strukturou. Dle obr. 2.3 je superstruktura fosforenu spíše 5x5. (ii) Jak je definována veličina pokrytí používaná v textu: např. v popisku obr. 2.5 autor píše: „v článku definované pokrytí 1/3 je ve skutečnosti 1/2 ML“. Tato nejasnost definice se pak projevuje v textu na str. 21 a 22. (iii) Ve vztazích (2) a (3) se vyskytuje operace dělení vektorem. (iv) Není jasný význam všech veličin ve vtahu (4). (v) Ve vztahu (5) fí neznamená výstupní práci měřeného materiálu, ale spektrometru. (vi) Ve vztahu (6) je ró definováno jako plošná hustota křemíku. V tomto případě však vztah (6) rozměrově nesedí. Přes uvedené nedostatky převážně formálního rázu Jiří David ve své práci ukázal, že je schopen provádět růstové experimenty, analyzovat připravené vzorky několika metodami, vyhodnotit měření a interpretovat výsledky. I přes velké k množství formálních nedostatků navrhuji hodnocení výborně. Otázky k obhajobě: Práce představuje studované systémy jako materiály se smíšenou hybridizací. Mohl by student objasnit pojem hybridizace? Z práci jsou pojmy mřížka – struktura – superstruktura – doména – ostrůvek používány ne vždy ve správném kontextu. Mohl by student vysvětlit rozdíl mezi těmito pojmy?

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis D
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
A

eVSKP id 132033