PENTRÁK, M. Komunikace na větší vzdálenosti v pásmu 2.4GHz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2025.
S ohledem na nevyhovující stav a velmi nezodpovědný přístup k řešení BP navrhuji souhrnné hodnocení stupněm F a doporučuji práci k přepracování.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Cílem zadání je experimentálně vyhodnotit dosah dvou komunikačních standardů pracujících v pásmu 2.4GHz. Práce je průměrně obtížná. Způsoby vyyhodnocení je možné převzít z odborných publikací. K zadání bylo přistoupeno velmi minimalisticky. Z výsledků není zřejmé jak si jednotlivé technologie stojí. Experimentální část postrádá statistické vyhodnocení. Většinu prezentovaných výsledků lze vypočítat analyticky bez nutnosti provádět experimentální měření (např. závislost doby přenosu na zvolených parametrech). | ||
| Práce s literaturou | Student pracoval s literaturou doporučenou a další zdroje vyhledával samostatně. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Student podcenil důležitost stanovení důkladného harmonogramu prací, kerou experimentální charakter práce vyžaduje. Aktivita se soustředila spíše do druhé půlky letního semestru čemuž bohužel odpovídá i výsledek. | ||
| Aktivita při dokončování | Práce byla dokončována na poslední chvíli. Text práce nebylo možné z časových důvodů připomínkovat a při zběžné kontrole lze spatřit mnoho nedostatků. | ||
| Publikační činnost, ocenění |
Hodnocení této bakalářské práce rozhodně není jednoduchou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nějaká aktivita studenta směřující k realizaci požadavků daných zadáním zřejmě proběhla, byť tedy ne v očekávaném rozsahu a nesoucí kýžené výsledky. Bohužel při celkovém pohledu je možno dojít k názoru, že úroveň technické zprávy či realizačního výstupu nedostatečná. Z výše uvedených důvodu tedy nemohu navrhnout lepší hodnocení než stupněm F - nevyhovující , 49 bodů .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Zadání posuzované bakalářské práce se zabývá analýzou bezdrátové komunikace na větší vzdálenosti v pásmu 2.4GHz, což zahrnuje standardy jako Bluetooth či LoRa. Důraz je zde kladen na návrh vestavěného měřicího systému, podrobnou specifikaci experimentů a zejména jejich pečlivé vyhodnocení experimentálních dat s využitím statistických ukazatelů. Pro návrh a technickou realizaci potřebného měřicího vybavení se sice předpokládá využití existujících komponent, nicméně s přihlédnutím ke skutečnosti, že bezdrátové komunikace nepatří k hlavním vyučovaným předmětům na FIT VUT v Brně, považuji náročnost zadání za mírně obtížnější oproti zavedeným zvyklostem. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | V případě bodu 1) zadání je možno v technické zprávě najít výchozí diskusi ke standardům jako Bluetooth či LoRa, na které se autor dále zaměřuje. Nicméně rešerše technik ke zvýšení dosahu komunikace je zpracována dosti povrchně. Co se týče bodu 2) zadání, tak návrh vestavěného systému k provedení potřebných měření se omezuje v zásadě na konstatování, jaké komponenty byly zvoleny, aniž by byl čtenář seznámen např. s detaily jejich propojením a dalšími relevantními náležitostmi. Pokud jde o bod 3) zadání, tak mi v technické zprávě chybí nějaká systematická diskuze na téma co-proč-jak budu měřit a jakým způsobem budu získaná data z pohledu statistických ukazatelů vyhodnocovat. Přejdeme-li k bodu 4) zadání, je zde prezentován určitý nástin testovacích úloh. Obslužný firmware zajišťující komunikaci přes rozhraní Bluetooth a LoRa je pak prezentován formou ukázek kódu bez nějaké systematické či podrobné diskuze ohledně jeho architektury. Statistické vyhodnocení náležející do bodu 5) zadání je poměrně skromně pojato. V tomto směru zde najdeme přibližně 4 grafy v 6. kapitole, které jen prezentují naměřené hodnoty bez nějakého dalšího zkoumání či hodnocení. Ke splnění zadání lze vznést mnohé připomínky různého stupně závažnosti. Dané téma zcela nepochybně nabízí poměrně velký experimentální potenciál, pokud by k jeho zpracování byl zaujat více systematický přístup. | ||
| Rozsah technické zprávy | Rozsah technické zprávy se pohybuje na hranici minimálního požadovaného rozsahu. Důvod spatřuji v především v tom, že ne všechny aspekty práce jsou zdokumentovány v potřebném rozsahu, což se ve finále projevilo menší délkou technické zprávy. | ||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 49 | Technická zpráva je členěna do celkem 7 hlavních kapitol (11 stránek teorie, 3 stránky o návrhu měření, 8 stránek zaměřených na realizaci měřicího systému, 6 stránek prezentace výsledků a 3 stránky věnované závěru). Je škoda, že chybí strukturovaný popis obsahu externí přílohy coby součást odevzdaných podkladů, což je u tohoto typu práce velmi důležité. Co se týče řazení jednotlivých kapitol a jejich návaznosti, lze zde spatřovat nemálo problematických míst. Po úvodní rešerši ve 3. kapitole je zde čtenáři nabídnut poměrně stručný souhrn technik ke zvýšení dosahu komunikace, což je ale jeden z klíčových aspektů projektu. Následně by se ve struktuře kapitol měl objevit návrh a technická realizace měřicího systému. V tomto směru se nějaké, byť velmi stručné, informace objevují až v 5. kapitole. Nicméně zcela chybí informace o tom, co a jak je vzájemně propojeno do podoby funkčního zařízení. V navazující kapitole by se pak měl objevit výklad zaměřený na detailní zdůvodnění výběru relevantních parametrů, které budou zkoumány u zvolených komunikačních standardů v rámci provádění experimentů. S tím souvisí i upřesnění statistických ukazatelů dále použitých pro hodnocení experimentů. Když už bude jasné, co a proč budu zkoumat, tak by bylo potřeba náležitě vysvětlit strukturu a implementační aspekty obslužného firmware. V aktuálně 5. kapitole se tomuto věnují zejména sekce 5.2 a 5.3, přičemž ukázky kódu na mě působí jako vytržené z kontextu. Určitě to nepředstavuje žádný systematický a přehledný výklad. Poté je možno si představit kapitolu s velmi podrobnou definicí jednotlivých úloh či testovacích scénářů a detaily jejich implementace. Provedení těchto scénářů a statistické vyhodnocení dat pak může být diskutováno v samostatné kapitole. Vyhodnocení experimentů v aktuální 6. kapitole je poměrně skromně pojato a se statistickým přístupem nemá prakticky nic společného. Je zde možno najít 4 grafy, které jen prezentují naměřené hodnoty bez nějakého dalšího zkoumání či hodnocení. | |
| Formální úprava technické zprávy | 50 | Jazykovou stránku technické zprávy si netroufám fundovaně zhodnotit, poněvadž se sepsána ve slovenském jazyce. Nicméně co se týče formálních náležitostí, je možno narazit mimo jiné na následující nedostatky: název 6. kapitoly (viz stránka s obsahem práce) chybně začíná malým písmenem nadpis 2.1.2 začíná malým písmenem nadpis 2.1.3 by měl mít v názvu "paket" a ne "packet", zvlášť když slovo "paket" je použito i v následujícím textu v názvu kapitoly 2.3.2 by mělo být označení "P2p" celé velkými písmeny výraz "hardvér" v názvu kapitoly 5.1 mi nepřijde úplně v pořádku, stejně tak slovo "softvéru" v názvu sekce 5.2.1 konec třetího odstavce na str. 9 -> "Ako vyzerá celý paket je znázornené na obrázku.2.2", kde je chybně použito slovo "packet" a taktéž interpunkce kolem před číslem obrázku strana 15 dole -> namísto "Codede PHY" mělo být spíše uvedeno Coded PHY sekce 5.2.1 má takové zvláštní formátování a ukázka výpisu 5.2 zvláštně přetéká mezi dvěma stránkami vůbec netuším, co si mám odnést z poněkud nepřehledného obrázku 6.1 nad tabulkou 6.1 je v hranatých závorkách písmeno "H", což mi úplně nedává smysl | |
| Práce s literaturou | 65 | Seznam použitých informačních pramenů obsahuje celkem 30 položek, které mají vztah k řešenému tématu projektu. Všechny tyto reference jsou pak v technické zprávě využity. Nicméně připomínky bych měl z pohledu práce s literaturou k následujícím aspektům: anotace zdroje č. 7 je vysázena velkými písmeny, což není obvyklý postup zdroj č. 12 obsahuje na pozici autora příliš mnoho písmen oddělených tečkou (autor určitě nemá třeba 7 křestních jmen) a stejná situace nastává též u zdrojů č. 14, 21, 25, 27 zdroj č. 4 má špatně vysázené jméno autora (ten se určitě nejmenuje C. L. et.), v případě zdroje č. 6 je pak uváděný autor vyloženě divný u zdroje č. 20 je přímo v anotaci zbytečně uvedeno, kde byl citován, což je z pohledu použití dané reference v technické zprávě zcela nepodstatné | |
| Realizační výstup | 49 | Domnívám se, že v kontextu zadání by měl realizační výstup zahrnovat technickou realizaci měřicího zařízení (splněno, byť zcela minimalisticky zdokumentováno), identifikaci důležitých parametrů standardů Bluetooth a LoRa (splněno a popsáno jen částečně), specifikaci testovacích scénářů (dílčí zmínky technická zpráva obsahuje), obslužný firmware (jedná se v zásadě o modifikaci vzorových příkladů od společnosti Espressif) a statistické vyhodnocení získaných údajů (úplně se tak asi nedá nazvat obsah 6. kapitoly). Dílčí části realizačního výstupu požadované body zadání tedy nepochybně existují a nelze tvrdit, že by v tomto směru nevzniklo vůbec nic. Avšak úroveň realizačního výstupu jako celku je přinejmenším diskutabilní. | |
| Využitelnost výsledků | Bohužel musím konstatovat, že výsledky prezentované v technické zprávě posuzované bakalářské práce v žádném směru nerozšiřují již publikované výsledky. Aktuálně nevidím možnosti pro jejich využití v praxi. |
eVSKP id 164484