DVOŘÁKOVÁ, A. OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Koleček, Ivan

2. Urbanistické řešení Reakce v měřítku území vychází z hluboké přípravy informací, analýz, technických parametrů, současného stavu s promítáním do historie. Otázky a potom odpovědi se postupně upřesňují stejně jako hierarchie v metodě práce. Území je definováno přesnou klasifikací jeho jednotlivých částí, které se samozřejmě prolínají a vyvíjejí. Přístup k projektu je brán v duchu základního tématu ateliéru „Densification urbaine“ [dánsifikacion urbén], kdy rozpínavost města je jednou ze základních otázek projektu. Reakcemi a hledáním odpovědí v principu „znovunavázání rovnocenného vztahu mezi městem a krajinou, mezi krajinou a člověkem“ zdůrazňuje autorka svůj jasný postoj opozice k platnému územnímu plánu, který pouze „reguluje“ zvětšováním jeho zón stavění v krajině při neustálém posouvání hranice města směrem ven. Krajina je podstatným prvkem celé práce. Nejen v metodě přístupu, ale v její přesnější klasifikaci jako „příměstské, městské, zemědělské, logistické či dálniční“. Vztah krajiny s městem je brán ze dvou stran pohledů „pohled na krajinu skrze město, ale i pohled na město očima krajiny“, jak dále upřesňuje autorka. Výjimečnost konceptu tkví i v jeho zakotvení v širším krajinném rámci, kdy do Olomouce vstupují ze tří stran podél řek zelené klíny. Na oné západní ovšem „chybí“, stejně jako jasná koncepce potenciálu zeleného okruhu v území fortového věnce na rozhraní města a krajiny. Tyto dvě šance autorka proměňuje uvědomělým posazením řešeného území právě do křížení těchto dvou krajinných prvků „pohybu i setrvání“, které daruje nejlidnatější části města. Tato příprava základů k novým pohledům, reakcím a úvahám je vyjádřena v koherentní filozofii, která vždy práci posouvá do všeobecnějšího pohledu, se stále přesným kritickým postavením ke své práci. Zde je další hodnota, kterou tento postoj přináší; vědět, kde se nacházím a kam směřuji. Řada konkrétních reakcí k jednotlivým problémům studovaného území nejsou jen specifickými odpověďmi, ale také s kontrolou v jeho měřítku s vědomím postupných, jednoduchých a většinou nezávislých zásahů. Tato flexibilita je jednou ze silných stránek konceptu a jeho metody uplatnění. Mluvíme zde o obnovené krajině změnou její struktury, nových cest, alejí, mezí a ekologických podmínek. Dálniční obchvat je vnímám jako část současné krajiny, která ho může překročit vysazením nových stromořadí při regulování pohledů na město i krajinu v jiné rychlosti vjemů. Navržené čtyři přechody se mohou stát body vybavení krajiny, stejně jako se doprava v budoucnu stane klidnější – pomalejší i méně hlučnou a znečišťující. Každý z pólů studovaného území je viděn s pohledem jeho potenciálu přidané hodnoty, jak k pobytu člověka v krajině, tak v místech možného „přípustného“ zastavění v logice přímého styku s krajinou, ovlivňující jeho průchozí strukturu. A 95 3. Architektonické řešení Je třeba tuto kapitolu hodnocení nechat v její identitě konstruktivní kritiky. Jsme zde před prací architektky a přeci jen před architektonickým projektem, v němž se odráží přístup v kontextu velkých projektů. Jeho role je zde v kritickém pohledu na všeobecnější problémy, které dokáže identifikovat, dávat v otázku, provokovat a přicházet s reakcemi, odpověďmi i řešeními. Hodnotou této práce je postavení autorky v této roli, kterou dobře uhrála svým racionálním a pragmatickým odstupem. V konkrétních rozhodnutích si dobře uvědomuje současnou sílu výjimečných míst neředínského horizontu, cihelny, fortu, ale i oněch více odtažitých při jejich jasných zlepšeních a uvážlivém doplnění strategických pěších a cyklistických propojení. A 95 5. Formální úroveň Kultivované grafické vyjádření doprovází první kapitoly textů ve vyvážené hodnotě, jak obsahu textů, tak i formy a podstaty ilustrací. Obě formy vyjádření zůstávají v racionálním duchu úvah a reakcí v rámci architektonického přístupu, pro nějž je charakteristické východisko principu prázdného stolu, (začátku bez obvyklých konvencí), které se objevuje i ve výběru barev vybízejícího ke čtení základních úvah. A 95 Slovní hodnocení práce: Rozsáhlá práce, jak teoretické části, tak i samotného projektu je pragmatickým, ale angažovaným pohledem na jedno z nejcitlivějších území okraje Olomouce v přímém kontaktu s jeho okolím – krajinou. Téma krajiny založené na společném tématu „densification“ je bráno z pohledu skrze město na krajinu a očima krajiny na město. Práce je připravená k dalším krokům, jak politiků a obyvatel Olomouce, tak širokého týmu specialistů. Otázky a náměty k obhajobě: Kde se nachází rozhraní mezi projektem architektury a projektem územního plánování? Jak chápe autorka tezi, že architektura a urbanismus je jedno a totéž? Jak vidí autorka vývoj obce Hněvotín?

Posudek oponenta

Vydrová, Zdeňka

Autorka prokazuje schopnost analytického i kritického uvažování a schopnost srozumitelné prezentace vlastního poznání ve složité problematice rozvoje města a budoucí kvality života. Otázky a náměty k obhajobě: - Můžete popsat nebo vysvětlit reálný obrys „prstence“ v západní části města Olomouce? - Je možné řešený princip rozšířit na město Olomouc jako celek, kdy by měl zelený pás za cíl propojit město s okolní krajinou, jak je např. vepsáno do koncepce tvorby zeleného pásu hl. města Prahy?

eVSKP id 141122