SVĚDIROH, S. Mobilní robot s teleprezenčním ovládáním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Stanislav Svědiroh vypracoval pod mým vedením diplomovou práci s názvem Mobilní robot s teleprezenčním ovládáním. Práce má odpovídající rozsah. Členění kapitol odpovídá spíše funkčnímu popisu jednotlivých komponent než tradičnímu rozdělení na teoretický úvod a vypracování, ale považuji jej za správné. Formální úprava práce je dobrá, jazyková kvalita textu rovněž. Text je dobře čitelný a snadno pochopitelný, v některých případech má student tendenci psát spíše výpravnou formou než strohým technickým vyjadřováním. Student dobře pracoval s informačními zdroji. Student pracoval hodně samostatně, práci však konzultoval několikrát v průběhu semestru. Práce zahrnuje široké spektrum znalostí a dovedností – v některých, jako je například programování, je student velmi dobrý. U fyzikálního a mechanického návrhu je vidět spíše intuitivní přístup studenta – např. volba pohonných krokových motorů a následné zvýšení proudu se zvýšeným zahříváním. Celkově však považuji představené řešení teleprezenčního demonstračního robotu za zdařilé.
Práce na spodní hranici obvyklého rozsahu je členěna do kapitol podle jednotlivých bodů zadání. Teoretická část práce obsahuje definici pojmů, porovnání dostupných brýlí virtuální reality, rešerši možností programování, možností bezdrátového přenosu a způsobů komprese digitálního videa. Rozsah teorie odpovídá potřebám navazující práce a je dostatečně ozdrojována. Kde však citace zdroje chybí v celé práci jsou převzaté obrázky. V následující kapitole je popsána navrhovaná robotická platforma. Jedná se o hotové řešení (podklady pro 3Dtisk) s modifikací pohonů. K této části mám velké výhrady – od budoucího inženýra bych očekával alespoň elementární rozbor kinematiky podvozku a dynamiky pohonu (minimálně hrubý odhad potřebného momentu motoru a dosažitelnou rychlost a zrychlení). Tomuto problému v práci není věnováno jediné písmeno. Podobně v části kamerového manipulátoru by místo krkolomného popisu kinematiky stačilo jednoduché schéma. Opět chybí jakákoli úvaha o potřebných momentech jednotlivých os a základní dynamický rozbor (dosažitelné zrychlení os), nepočítáme-li jakkoli nepodložené tvrzení “což je pro pohyb se zvolenou kamerovou platformou dostačující”. Drobnou poznámku mám i k návrhu DC-DC měniče, který by si opět zasloužil alespoň minimální rozbor a schéma, v němž se dioda značí jako dioda. Navazující část popisuje implementaci programového vybavení celého datového řetězce. Poslední kapitola hodnotící výsledky studentovi práce má pouhé dvě strany a znovu neobsahuje žádná tvrdá data, pouze povšechné subjektivní hodnocení funkce a konstatování nedostatků, kterým šlo jednoduše zabránit předchozím rozborem problematiky. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Práci lze označit za původní. Student projevil kutilské a částečně i inženýrské schopnosti a splnil všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 142674