PLATKO, P. Sběr dat ze snímačů při konfirmaci teplotní komory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.

Posudky

Posudek vedoucího

Šedivá, Soňa

Cílem diplomové práce bylo vytvoření programu pro automatizovaný sběr dat ze snímačů teploty při konfirmaci teplotních komor v akreditované zkušební laboratoři CVVOZE. Diplomat ve své práci popsal proces konfirmace teplotních a klimatických komor. V praktické části, která je podstatnou části práce, je popsán návrh a realizace programu v prostředí LabVIEW, a také je popsáno potřebné hardwarové vybavení pro provedení konfirmace. Vytvořený program byl odzkoušen při konfirmaci komory od firmy CTS typ T-65/50 a ukázal se jako plně funkční, takže bude možné jej využívat ve zkušební laboratoři. Součástí práce je i podrobný návod na obsluhu programu. Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální práci. Její rozsah je 73 stran (od úvodu po závěr), což odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Práce je psaná v logickém sledu a je na dobré jazykové úrovni. Diplomat při vypracování práce vycházel z literárního průzkumu, kdy je v seznamu literatury uvedeno 24 literárních zdrojů, na které se student v práci průběžně odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Diplomant si velmi dobře rozvrhl práci, pracoval samostatně a systematicky. Konzultace využíval jak s vedoucí práce, tak s konzultantem práce. Doporučuji práci k obhajobě.

Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Čala, Martin

Předložená diplomová práce pana Platka řeší konfirmaci teplotní komory. Text je dlouhý celkem 73 stran (úvod-závěr), z toho teorii se věnují kap. 1 a 2 (celkem 24 stran), zbytek (49 stran) obsahuje praktickou část. Součástí je i 16 stran příloh. Zadání hodnotím odborně mezi středně náročné, časová náročnost je kvůli povaze experimentů a tvorbě aplikace vyšší. Teoretická část (kap. 1 a 2) přehledně rozebírá normativní požadavky, důležité pojmy a klíčové součásti použitého vybavení i s úvahami, proč bylo dané vybavení využito. Práce s literaturou je zde odpovídající, student používá s ohledem na téma práce zejména normy a několik relevantních publikací. Vadí mi akorát použití zdrojů [9] a [10] (hw.cz a Wikipedie), které často obsahují převzaté informace, a ne vždy správné. Kap. 3 „Návrh programu na zber dát“ rozebírá součásti, které budou potřebné ve vytvořené aplikaci (práce se soubory, měřicím HW, komunikace s komorou). Zde mám trochu problém s ukázkami kódu, které jsou podle mě zbytečně obecné a nejspíš by ani nevadilo jejich vypuštění. Kapitola tak není moc o návrhu, protože neuvádí klíčové parametry a nediskutuje možná řešení s výhodami a nevýhodami. Navíc není ani uváděn důvod některých rozhodnutí. Jmenovitě třeba způsob měření – ve stavu „Čakanie na dosiahnutie teploty“ je uváděno kontinuální měření, ale např. v „Meranie teploty“ je měření v pravidelných intervalech. Fakticky je ale veškeré měření realizováno v pravidelných intervalech – vždy se spustí, změří se zadaný počet vzorků a měření se poté zastaví. Kap. 3.3 podrobně popisuje způsob sběru dat pomocí ovladače DAQmx, ale specifika nastavení měření odporu RTD snímače nerozebírá, přitom by to bylo užitečné. V kap. 3.7 mám výtku ke stavovému automatu řízeném událostmi (obr. 3.10) – ten obvykle obsahuje Event strukturu uvnitř jednoho ze stavů, na obrázku je ale stavový automat uvnitř stavu timeout Event struktury. Uvedený způsob je použit i ve vytvořeném programu a zbytečně zpomaluje přechod do stavu, protože se musí počkat 100 ms na vyvolání timeoutu. Přitom stačilo využít šablonu stavového automatu, která je v LabVIEW k dispozici. Hlavní část práce (kap. 4) popisuje vytvořený program. Text je dobře čitelný a pomáhá čtenáři pochopit jeho funkci. Zcela jistě usnadňuje potenciálnímu programátorovi pokračovat v implementaci programu. Aplikace je přehledná, umožňuje uživateli nastavit potřebné parametry a výsledky vizualizuje vhodným způsobem. Matoucí je ale označení snímačů, které není v souladu s normou (norma označuje prostřední snímač číslem 5 – obr. 1.2, v programu je označen číslem 9 – obr. 5.3). Vzhledem k tomu, že protokol uvádí „…rozložení snímačů v komoře vychází z normy ČSN EN 60068-3-5“, je značení matoucí. V kódu mi trochu vadí pevně zadaná tolerance pro ukončení procesu „Dosahovanie teploty“ (kap. 4.5.3) – je na více místech (stavy „Waiting“ a „Stabilization“). Měla by se nastavovat na jednom místě, optimálně číst jako další z parametrů z ini souboru. Práci s ini soubory je navíc možné zjednodušit pomocí knihovny „OpenG Variant Configuration File“. Zobrazení cest k souborům by program mohl zobrazit v okamžiku otevření souborů, ne až těsně před ukončením aplikace. Uvedený návod pro obsluhu (kap. 5) a testování programu (kap. 6) jsou také přehledně napsané a nemám k nim výhrady. Spolu s předchozí kapitolou se místy vyskytují překlepy, které ale nenarušují srozumitelnost textu. Závěrem musím konstatovat, že student demonstroval schopnosti nastudovat informace z norem, pochopit je a realizovat podle nich program, který urychlí konfirmaci. Zadání je splněno ve všech bodech. Slovenský text nemohu jazykově hodnotit. Některé formulace v protokolu, který je psán česky, by ale potřebovaly korekci rodilým mluvčím. Uvedené výtky nemají zásadní vliv na užitečnost práce, proto navrhuji hodnocení stupněm B/85 bodů.

Navrhovaná známka
B
Body
85

Otázky

eVSKP id 141610