KOPYTKO, A. Návrh spojení třecí podložky a vnějšího kroužku spojkového ložiska [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Řehák, Kamil

Diplomová práce pana Kopytka se zabývá návrhem spojení třecí podložky a vnějšího kroužku spojkového ložiska. Student za účelem získání potřebných informací vykonal rešerši, avšak oblast v současné době využívaných řešení daného problému je zde pouze teoretická. V práci se student věnuje třem koncepčním návrhům spoje, které vůči sobě porovnává užitím vyhodnocovací metody. Její zpracování je vhodné a dává přehled, proč si student vybral daný koncept. V práci postrádám detailněji popsané jednotlivé konstrukční úpravy na vybraných konceptech, které vznikaly na základě výpočtového modelování a které byly diskutovány v rámci konzultací. Konzultace k práci probíhaly na nepravidelné bázi s vyšší četností ke konci zpracování diplomové práce. Student do celkového zhodnocení konstrukčních variant začlenil i hledisko výroby a montážního postupu, jež jsou v práci popsány, což celé práci dodává celistvost a možnost aplikace v průmyslové praxi. I přes tuto skutečnost by bylo dobré v práci detailněji popsat jednotlivé kroky a obecně ji rozšířit, např. zvážit případné nedostatky navrhované komponenty. Student zpracováním diplomové práce prokázal, že je schopen nabyté znalosti během studia aplikovat na konkrétní problematiku, a proto práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Prokop, Aleš

Diplomová práce pana Kopytka je zaměřena na problematiku spojení třecí podložky a vnějšího kroužku spojkového ložiska. Věcná část je obsažena na 46 stranách, přičemž 26 stran je věnováno rešerši. V úvodu práce je věnována pozornost plastům, jejich rozdělení, mechanickým vlastnostem a značení. Z pohledu tématu diplomové práce zde shledávám navíc podkapitolu zaměřenou na pryžové komponenty. Vzhledem k zaměření je již vhodně začleněna kapitola zaměřující se výrobou plastových dílů, avšak doporučil bych volit lépe poměr mezi váhou předané informace a velikostí použitého obrázku. Vzájemné spojení plastu s další komponentou je dostatečně popsáno, avšak postrádám zde zhodnocení z pohledu řešeného problému. Současně by bylo přínosné provést rešerši o způsobu návrhu a validace spojů u plastových dílů (experimentální vs výpočtový přístup), ta zde však chybí zcela. Vzhledem k oblasti aplikace spoje je začleněna v dostatečném rozsahu i kapitola týkající se rozjezdových spojek, doporučil bych však vyhotovení hlubší rešerše zaměřené na způsob spojení a popis funkce třecí podložky, jakožto hlavní komponenty, kterou se práce zabývá. Praktická část se zabývá návrhem spojení třecí podložky, čtenáři však nejsou známy požadavky na základní rozměry, zatížení a další informace týkající se předmětné oblasti. V práci jsou navrženy tři koncepty, které jsou vhodně porovnány užitím přístupu váhových kritérií. Z pohledu dalších činností bylo na základě této skutečnosti od jednoho návrhu upuštěno. V kapitole, zabývající se deformačně napěťovou analýzou autor uvádí již existující, komerčně dostupnou variantu třecí podložky, jež je podrobena totožnému způsobu zatěžování za účelem stanovení etalonu pro realizaci porovnávacího kritéria. Celkově lze říci, že jednotlivé návrhy a dosažené výsledky jsou relativně stroze popsány. Počet simulací, respektive konstrukčních úprav, které student vykonal, lze hodnotit za střídmý. Pozitivně hodnotím dosažené parametry obou konstrukčních řešení, avšak při hodnocení vyrobitelnosti jsou navržená řešení na hranici vyrobitelnosti zvolené metody. Tento aspekt bych doporučil také hlouběji rozpracovat. Z hlediska grafického zpracování bych doporučil upustit od realizace výstřižků ze softwarů, kdy se číselné hodnoty mnohdy pohybují na hranici čitelnosti. Práce má bezesporu potenciál na zlepšení, cíle práce však byly splněny, a proto práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 154080