SEREČUNOVÁ, S. Automatická regulace hlasitosti podle vzdálenosti posluchače [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentka ve výborně koncipované práci realizovala bezkontaktní detektor vzdálenosti obličeje od webkamery, jehož funkci demonstrovala na automatické úpravě hlasitosti podle vzdálenosti posluchače. Teoretická část práce přehledně shrnuje současné přístupy k detekci obličeje a jeho následném sledování ve scéně. Sledovací algoritmy jsou vzájemně srovnány a jejich korektní funkce je testována širokým spektrem experimentálních podmínek, zahrnujících osvětlení, natočení hlavy, překryv obličeje vousy a vlasy, a dokonce barvu tváře lidských ras. Návaznost kapitol i práce s odbornou literaturou prozrazují, že se studentka v problematice výborně orientuje. Praktická část se věnuje realizaci samotného programu pro automatickou změnu hlasitosti na základě odhadnuté vzdálenosti. Korektní funkce programu byla ověřena na třinácti dobrovolnících a programem dosažitelná přesnost adaptace zvukové hladiny dosahuje 99,9%. Dosažené výsledky jsou výborně dokumentované a na jejich základě je vytvořena sada doporučení pro optimální podmínky snímání videosekvence, požadovaná zadáním. Zadání bylo splněno v celém rozsahu a výborná formální úprava dokládá pečlivost studentky k vypracování práce. Studentka přistupovala k vypracování práce aktivně celý rok, sama přicházela s novými podněty, využívala konzultace. Svou práci prezentovala na studentské soutěži EEICT. Výborný celkový dojem z práce proto koreluje se svědomitým přístupem studentky k jejímu vypracování.
Studentka Stanislava Serečunová měla za úkol ve své bakalářské práci automatickou regulaci hlasitosti podle vzdálenosti posluchače. V kapitole Metody detekce a sledování tváře se vyskytuje pouze jedna metoda na detekci polohy tváře a to Viola Jones. V práci není uvedeno, proč se studentka rozhodla pro tuto metodu a také jaké jsou její výhody oproti jiným. V textu nejsou uvedeny parametry videokamery a ani proveden experiment na ustálení videokamery v čase. Zajímalo by mě tedy, proč studentka bere první snímek jako referenční (obr. 3.5 nebo 3.6). Studentka navrhla metodu kalibrace pomocí šachovnice a vytvořila GUI aplikaci v prostředí Matlab. V kapitole 4 je uvedeno, že na základě naměřených údajů lze určit funkci závislosti viz obr. 4.1 a 4.2. V těchto obrázcích ale nejsou naměřená data, pouze vykreslené funkce. Vývojový diagram na straně 20 je nesmyslný, po načtení kalibrace se buď spustí detekce a hned ukončí, nebo jde program do nekonečné smyčky. V kapitole 7 je popsána funkčnost programu, která byla otestována na 13 probandech. Program funguje ve vzdálenosti 50-175 cm od kamery, z textu nevyplývá, zda je toto rozmezí omezeno parametry videokamery. Po formální stránce je bakalářská práce na dobré úrovni bez větších překlepů či gramatických chyb. Citovaný zdroj číslo 9 není ocitován v textu. Práci studentky hodnotím stupněm C/78 bodů.
eVSKP id 93506