ŠTĚRBA, R. Nebezpečí internetové komunikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Pan Štěrba ve svém projektu řeší problematiku propojení oddělených služeb provozovaných na datových sítích. Pan Štěrba se pokusil vytvořit alternativu ke komerčně dostupným systémům "unified communication," nenaplnil však všechny vytyčené cíle. Pan Štěrba byl při práci na projektu aktivní, řídil se radami vedoucího, svůj postup pravidelně konzultoval. Navrhuji hodnocení D/63b.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | E | 27/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 18/20 | |
Využití literatury | E | 5/10 | |
Formální zpracování práce | E | 10/20 |
V práci je pojednáno o protokolech pro IM komunikaci, pro VoIP a o databázových systémech. Hlavním cílem práce je vytvoření jednotného komunikačního systému. Zadání bakalářské práce nebylo splněno ve všech ohledech, student nevybudoval jednotnou databázi pro IM a VoIP služby, což přiznává v závěrečné části práce. Bakalářská práce je svojí délkou nadstandardní, většinu textu však tvoří teoretická část. V praktické části je částečně naznačeno, jak by měl bezpečný komunikační systém být realizován a na CD je přiložen příklad realizace klíčových komponent. V práci bych autorovi nedoporučoval využívat zdroje typu maturita.cz/referáty. Celkově autor pracuje především s online literaturou, což ale není vždy na závadu. Literatura je však v teoretické části málo citována (např. kapitoly 2.1, 2.2, 2.3). Popis proprietárního protokolu ICQ není veřejný (autor žádný zdroj ani neodkazuje). Jeho specifikace se údajně v čase mění, proto ho lze jen těžko vyhodnocovat. V teoretické části je hodně nepřesností a i několik vyložených chyb, např. protokol DNS lze těžko využít k dotazu, zda může být navázáno spojení. Závěry, že některé komunikační protokoly přenos zpráv nešifrují a představují tak bezpečnostní riziko jsou známé a publikované. V tomto bodu tedy nelze spatřit žádný přínos. Také význam kapitoly 4 je sporný, jelikož HUBy se v současné době již příliš nepoužívají. Pozitivně hodnotím snahu o shrnutí a zhodnocení jednotlivých technologií na koncích kapitol. Formální stránka práce je na podprůměrné úrovni. V kapitole "úvod" se nachází anotace, nikoliv úvodní text. Na obrázky není v mnoha případech z textu odkazováno. V textu se často vyskytují hovorová vyjádření, která nejsou v bakalářské práci vhodná. Za zcela nepřípustnou formulaci však považuji následující větu, cituji: "neznam heslo k tomu podelanymu programu", přestože se objevuje jen v rámci obrázku. Celkově je z práce patrná snaha o vytvoření určité alternativy k Unified Communication. Z textu však není příliš dobře zřejmé, co přímo student sám vytvořil. Bylo by tedy dobré, aby student u obhajoby odhalil, co přesně je jeho přínosem k rozvoji dané problematiky. Z práce to totiž není příliš zřejmé. Sepsání rešerše, navíc s mnoha chybami a za použití nerelevantních zdrojů je nedostatečné. Z práce vyplývá, že konfigurace jednotlivých komponent byla provedena podle návodů, pokud student některé části sám vyvinul, není to v práci uvedeno. Celkové hodnocení navrhuji 44 bodů. Za předpokladu, že student úspěšně představí komisi, co je jeho vlastním přínosem, přiklonil bych se k známce E nebo lepší.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | D | 12/20 | |
Odborná úroveň práce | F | 20/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | E | 10/20 | |
Formální zpracování práce | F | 2/10 |
eVSKP id 21601