SKOUMAL, V. Výzkum metod pro kvantifikaci útlumu efektem vlhké antény [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Vladimír Skoumal zpracovával téma, které je součástí širší výzkumné činnosti zabývající se výpočtem srážek z provozních parametrů mikrovlnných spojů. Útlum efektem vlhké antény (WAA) je jednou z hlavních chyb ovlivňujících získané výsledky. Rozsah práce je standardní, teoretická část vhodným způsobem uvádí čtenáře do problematiky. Zde však musím studentovi vytknout významnou inspiraci mou vlastní diplomovou prací, která je sice uvedena v seznamu zdrojové literatury, avšak ne všechny podobné pasáže jsou korektně citovány (jedná se především o text v kap. 1 a kap. 2). Práce obsahuje větší množství malých formálních chyb, bohužel ale i několik chyb velkých, z nichž nejvýznamnější je chybná jednotka svislé osy v grafech 9.3, 9.4, 9.5 (je evidentní, že se jedná o studentovu nepozornost a nikoli neznalost, protože ve starší verzi práce byly jednotky správně, a ke změně došlo nejspíše kopírováním formátování během finálních úprav grafů). Jazyk práce osciluje mezi korektním trpným rodem a populárně naučnou první osobou množného čísla, což zbytečně degraduje formální kvalitu práce. Práce s literaturou je průměrná. Kapitola 5 pojednává o knihovně RAINLINK, která však v praktické části není využita, a v kontextu práce tak působí zcela nadbytečně. Princip návrhu nové, resp. upravené metody kvantifikace WAA, je v ohledu využití teplot mikrovlnných jednotek koncepčně vysoce inovativní (na poli výzkumu v celém oboru se jedná o první aplikaci obdobného postupu), v práci však postrádám podrobnější rozbor teplotní reakce mikrovlnných jednotek během dešťových událostí v různých časových oknech. Samotná implementace vlastní metody je také dost vágně popsaná, a z textu ani obrázků není zcela jasné, jakým způsobem byly stanoveny např. hraniční hodnoty gradientů nebo teplotních diferencí. V grafech 9.3, 9.4, a 9.5, znázorňujících srovnání vypočítaných a referenčních srážkových průběhů, jsou viditelné značné rozdíly vůči referenčnímu srážkoměru, a to zejména na začátku a konci zobrazovaného deště. Následně je z obr. 9.15 a 9.19 evidentní, že tato chyba je pravděpodobně způsobena nevhodně nastaveným parametrem "wet/dry rolling window", tedy posuvného časového okna detekce "mokrých" období. Zde se nabízí otázka, proč student nevygeneroval i všechny ostatní výstupy s vhodnější hodnotou tohoto parametru. Mimoto je však nutno brát v potaz, že referenční srážkoměr je ve vzdálenosti až 1 km od trasy spoje, čímž může být rozdíl vůči srážkoměru do jisté míry způsoben také i prostorovou variabilitou srážek. Z obr. 9.22 a 9.25 je zřejmé, že studentova metoda výpočtu oproti výchozí metodě vystihuje charakter srážek mírně lépe. Studentovu implementaci lze tedy považovat za úspěšnou, tím více je tedy na škodu, že se student důkladněji nevěnoval popisu vlastní metody a analýze teplotního chování. Zadání práce lze v praktické části považovat za splněné, kvalita zpracování by však mohla dosáhnout vyšší úrovně. Aktivita studenta během semestru byla vyvážená a na práci pracoval průběžně. Přes všechny výše uvedené výhrady jsou výstupy této práce užitečné a budou využity v další optimalizaci výpočetního procesu srážek, tudíž práci hodnotím stupněm C – 70 bodů.
Pan Skoumal vypracoval práci na téma Výzkum metod pro kvantifikaci útlumu efektem vlhké antény. Práce je členěna mimo úvod a závěr dohromady do 9 kapitol, což je dle mého názoru příliš v poměru k rozsahu práce. Zejména kapitoly o knihovnách a nástroji Telcorain (kapitola o knihovně RAINLINK má pouze 1 stranu) by se daly sloučit do jedné kompaktní kapitoly a snížit tak celkový jejich počet. Z typografického hlediska práce obsahuje množství chyb, například malá písmena v rozpisu anglických zkratek, překlepy v souvětích, či ve výpisech kódu. Zejména v praktické části (kap. 8 a 9) dochází k nesprávnému umístění grafů a obrázků v kontextu s textem, což výrazně snižuje čtivost textu, jelikož je čtenář opakovaně nucen přeskakovat na různá místa v práci, na která daný text odkazuje. U obrázků, zejména v teoretické části práce, je v popisu obrázku uváděn zdroj. Dalším drobným nedostatkem je posunutá hierarchie kapitol textu v kapitole 9, kde je použito chybného stupně (podkapitola) z hlediska členění textu. Části textu, zejména v kapitole 9, jsou psané v první osobě množného čísla, což je tvar patřící spíše do populárně naučné literatury a nepatřící do technického textu, kterým by BP měla být. Co považuji za velkou chybu jsou názvy a popisky os grafů, kde jsou zaměněny veličiny a jejich hodnoty (grafy 9.3 – 9.5 RSL namísto srážky, jednotky v časové ose apod.). Nedostatkem je taktéž studentova práce s literaturou. Citace se v textu sice vyskytují, ale velice zřídka, případně chybí úplně. Taktéž není dodrženo číslování citací dle výskytu, citace jsou číslovány „náhodně“. Co se týče formátu citací, zde vidím další nedostatek, kdy student uvádí autory i s jejich slogany (např. Meteocentrum.cz předpověď počasí podrobně, počasí aktuálně), případně se značkou „Copyright“ apod. Některé kapitoly se nápadně shodují s diplomovou prací vedoucího, byť je práce vedoucího uvedena jako zdroj a řádně odcitována, podobnost některých pasáží (zejména kap. 2 Srážky) je neoddiskutovatelná. Co se týče obsahu práce, zde student dobře popisuje základní princip měření srážek a výpočet útlumu WAA, společně s pomocnými knihovnami a nástroji pro tento účel. Co mi však v teoretické části chybí, vzhledem k tématu práce, která se ve své podstatě zabývá vlivem vodní vrstvy, či kapek na anténě, je podrobný popis šíření vlny prostorem a na základě jakých jevů/mechanismů dochází k ovlivnění vlny v prostoru, kde se vyskytují srážky. Dalším nedostatkem je včasné vysvětlení některých skutečností, ovlivňující výsledky práce, které se čtenář sice nakonec dozví, ale až po několika přečtených stranách s výsledky (např. umístění srážkoměru, proč jsou mikrovlnné spoje nazvány X a Y a jaké mají parametry). Tyto údaje by se měli vyskytovat ihned na začátku kapitoly, namísto toho jsou čtenáři prezentovány 2 mikrovlnné spoje X a Y a data ze srážkoměru, bez širšího kontextu. Samotná implementace vlastní metody byla provedena a i přes zkreslení dat, z důvodu umístění srážkoměru, poskytuje zdánlivě lepší výsledky než dosavadní metody na prezentovaném mikrovlnném spoji. Domnívám se však, že popis metod zpracování výsledků mohlo být provedeno kvalitněji s ohledem na dostupná data. Chybí mi zde například porovnání všech v práci zmíněných metod na vícero mikrovlnných spojích a sumarizace výsledků, případně hlubší analýza reakce mikrovlnných jednotek na změnu teploty v průběhu deště. Celkově považují zadání práce za splněné. Z výše uvedených důvodů práci hodnotím 64b/D a doporučuji práci k obhajobě před komisí.
eVSKP id 151075