MALIŠ, J. Metody snižování emisí oxidu uhličitého [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.

Posudek vedoucího

Bébar, Ladislav

Cílem diplomové práce bylo posoudit alternativní možnosti snižování emisí CO2 ze spalovacích procesů primárními opatřeními bránícími vzniku CO2, resp. sekundárními opatřeními, tj. různými fyzikálně-chemickými způsoby následného nakládání s již vzniklými exhalacemi obsahujícími CO2, což považuji za splněné. Naopak případovou studii analyzující cyklus spalování metanu v plynové turbině, metanizaci vzniklého CO2 a výrobu vodíku pro metanizaci rozkladem vody považuji za nedostatečně rozpracovanou (pouze na 9 stranách, vč. výtisků výsledků), aniž by bylo deklarováno, jaké veličiny a podmínky byly zadávány a k jakým závěrům rozbor vede. Doporučuji, aby diplomant tuto část rozvedl při obhajobě.

Posudek oponenta

Kermes, Vít

Práce se skládá ze dvou částí, a to rozsáhlé teoretické části, ve které je obecně popsán vzniku oxidu uhličitého antropogení činností a cesty vedoucí ke snižování tvorby, a to ať již primárním nebo sekundárním způsobem a jeho chemické využití. Dále pak práce obsahuje rozsahově velice chudou praktickou část v podobě případové studie, kterou lze hodnotit jako podceněnou a nedbale provedenou. V práci nebyla nalezena konkretizace zadání. Od úvodu do strany 27 se jedná o zcela obecné texty popisující historii tvorby CO2, jeho vliv na životní prostřední a důvody, proč by se s jeho produkcí mělo něco dělat. Od strany 28 do strany 58 textu jsou popsány potenciální cesty vedoucí ke snižování emisí CO2 do atmosféry. Popis lze opětovně označit za velice vágní, kdy se diplomant striktně vyhýbá podrobnějším popisů jednotlivých technologií. Schematické obrázky, mají nedostatečný popis jednotlivých aparátů. Praktická část, která je zpracována velice nevhodně. Pro její pochopení je potřeba si sednout k simulačnímu programu CHEMCAD a dohledat zdroje literatury, ze kterých bylo čerpáno. Po bližším prostudování technologického schématu pro simulaci a jeho s rovnání s literaturou Ralston a Fareid: Catalytic CO2 Recycle Technology uvedené na konferenci IT3 v Kanadě v roce 2008, v práci označena pod číslem 32. Mohu konstatovat, že diplomant se nevypořádal se skutečností, že výše uvedená vědecká publikace neobsahuje veškerá data a neuvádí přesný postup řešení. Za největší nedostatek této simulace a jejího hodnocení lze považovat, že autor opomněl zdroj tepla pro reaktor disociace vody, což je klíčový spotřebič tepla jak pohledu množství, tak požadavku na teplotní potenciál teplonosného média. Závěrem mohu říci, že mé pocity z praktické části práce jsou velmi rozporuplné. Na jedné straně je vidět snaha diplomanta o samostatnou činnost a pokus o vypořádání se s dosti obtížným problémem. Na straně druhé způsob zpracování naznačuje v mnohých případech povrchnost, pravděpodobné nepochopení celého problému a především nepochopení základního principu, že diplomovou prací dokazuje okolí vlastní připravenost k řešení inženýrského problému. Formální stránka je práce provedena bez dostatečné pečlivosti – není dodrženo zarovnání u odstavců, chybí mezery mezi odstavci apod. Zpracování obrázků a odkazů na literaturu by si zasloužilo taktéž větší pozornosti. O pečlivosti autora diplomové práce svědčí již úvodní "Poděkování", v němž vyjadřuje poděkování vedoucímu bakalářské práce. Závěrem mohu konstatovat, že nebýt možnosti otevřít si soubor obsahující simulaci a prohlédnout si ho přímo v simulačním programu, hodnotil bych tuto práci jako nevyhovující s doporučením k přepracování.

eVSKP id 17004