FAJTL, Z. Studium složení jogurtu v procesu jeho přípravy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Diplomant splnil požadavky, které byly kladené na DP. Téma práce si samostatně navrhl, čím reagoval na požadavky trhu o nepasterovaném mléku a produktech z něho – jogurt. Podařilo se mu dosáhnut reálných výsledků, výsledkem čeho bol jogurt, který by měl být zavedený na spotřebitelský trh. Při plánovaní experimentální práce však chybělo lepší rozvrhnutí práce na jednotlivé etapy. Naměřené data konzultoval a následně samostatně vyhodnotil. Závěrem zhodnotil dosáhnuté výsledky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | C |
Diplomová práce se zabývá problematikou fermentovaných mléčných výrobků, konkrétně se jedná o jogurt, jeho charakterizaci a sledování změn během několikadenního skladování. Teoretická část vychází z celkem 39 velmi kvalitních literárních zdrojů, většinou časopiseckých vědeckých publikací, je však zpracována poměrně stručně a kvalitu bohužel snižuje řada drobných překlepů, pravopisných a formálních chyb. Pokud pominu fakt, že zde není prakticky vůbec uveden popis použitých metod, experimentálních technik a jejich aplikací v dané oblasti, lze podaný přehled dané problematiky považovat za dostatečný pro provedení experimentů. Bývá zvykem na konci kapitoly úvod stručně nastínit cíl práce. str. 17:Co to je „systém přílišného zakysání“ ? str. 17: Co to je “zvýšení konzistence“ ? V experimentální části práce byly vyrobeny modelové vzorky jogurtů, které byly následně charakterizovány z hlediska chemického, mikrobiologického a senzorického. Byly sledovány vybrané chemické (obsah laktosy, glukosy a galaktosy, kyseliny mléčné jako hlavního fermentačního produktu), mikrobiologické (množství streptokoků a laktobacilů) a senzorické (vzhled, textura, chuť/flavour ) parametry ovlivňující kvalitu a vlastnosti jogurtu. Pro jednotlivá stanovení byly použity klasické metody, zavedené na ÚCHPBT: HPLC pro stanovení sacharidů a kyseliny mléčné; kultivační metody pro stanovení vybraných skupin bakterií; pořadová a párová porovnávací zkouška pro senzorické hodnocení. Podaný popis použitých metod a podmínek měření, zvláště co se týče senzorického hodnocení, není podle mého názoru dostačující, naopak jsou zde některé informace, které patří spíše do kapitoly výsledky. Chybí kapitola Statistické zpracování výsledků. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů; některé z nich jsou uvedeny v textu, některé v příloze, což poněkud ztěžuje orientaci. Výsledky jsou celkem správně interpretovány a velice stručně diskutovány. Cíl práce je definován teprve v kapitole Závěr, chybí mi zde nastínění celkového záměru práce, tedy např. zda se jedná o produkt zamýšlený pro komerční výrobu apod. Závěry tak pouze stručně opakují zjištěné experimentální poznatky. Nicméně z práce je patrné, že studenta daná problematika velmi zajímá, nejvíce oceňuji její spojení s praxí. I přes uvedené nedostatky práce po stránce obsahové i formální splňuje požadavky na magisterskou diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C |
eVSKP id 115927