Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Řezáčová, Veronika

Studentka Hana Hlaváčková předkládá svou bakalářskou práci (BP) na téma „Studium sorpčních vlastností mikroplastů“. Tato BP zahrnuje jak část teoretickou, tak i praktickou. Práce je jedna z prvních, která se věnuje sorpci obvyklých kontaminantů na konkrétní mikroplast,a to poly(3-hydroxybutyrát)(P3HB). V teoretické části na základě vlastní literární rešerše jsou postupně představeny základní informace o plastech, problematika jejich degradace a mikroplastů. Následují kapitoly věnující se studovanému biodegradabilnímu plastu, kapitoly představující vybraná adsorptiva a kapitoly související s analýzou a vyhodnocováním sorpčních vlastností. Experimentální práce byly letos narušeny naprosto nestandardní situací, a proto byly provedeny plánované dílčí pokusy a postupy s prodlevou a některé opakovány. Výsledky byly získány ve spolupráci s dr. Mravcovou, která zaštiťovala LC-MS měření. Tato práce propojuje řadu oborů chemie (analytickou, fyzikální, polymery) a přináší prvotní výsledky v této problematice. Studentka plánuje v daném tématu pokračovat i při dalším studiu, a tak lze očekávat získání detailnějších závěrů. Předkládána BP splňuje požadované náležitosti i cíle zadání, proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A - výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Využívání konzultací při řešení práce	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	A
Splnění požadavků zadání	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kučerík, Jiří

Bakalářská práce „Studium sorpčních vlastností mikroplastů“ pojednává o aktuálním tématu mikro-bio plastů a jejich vlivu na procesy v životním prostředí. Autorka zpracovala studii ve které zkoumala sorpci ibuprofenu, tebuconazolu a kofeinu na částice poly(3-hydroxybutyrátu). Práce je standardní členěním i rozsahem, místy je práce vcelku čtivá, počet překlepů nepřesahuje únosnou mez. Autorka citovala 54 literárních zdrojů, které jsou z větší části v anglickém jazyce. K práci mám i několik výhrad a dotazů. Na straně 34 autorka uvádí: „Při jednotlivých experimentech byla nastavená frekvence třepání na 5 (střední hodnota).“ Tato informace, pokud nejsou udány jednotky, je zcela irelevantní. Strana 36 „m/z“ nejsou jednotky, jak by mohl text naznačovat. Strana 37, obrázek 10, není jasné, co je hodnota na ose Y. Práci proto doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

Na straně 38 uvádí autorka „Závislost kalibrační křivky: kvadratická“. Proč byla zvolená právě tato funkce? Co by nastalo, kdyby byla nejvyšší zvolená koncentrace 10x vyšší?
Strana 40, autorka tvrdí „Zjednodušeně lze říct, že mez stanovitelnosti odpovídá nejnižšímu bodu kalibrační křivky“ Je tomu opravdu tak, když je přesnost stanovení pro tuto koncentraci (například pro ibuprofen) -571%? (viz Tabulka 9). Celá diskuze je v této kapitole poměrně nejasná, může ji autorka při obhajobě uvést na pravou míru?
Strana 44: Proč byl zvolen sloupcový graf? A proč je na ose Y „podíl nasorbovaného množství“ a ne skutečně sorbované množství vztažené na množství sorbentu, jako to bývá zvykem u izoterem? Jednoduchá úvaha ukazuje, že například pro koncentraci 0,5 mikro g/cm3 pro ibuprofen je uvedený podíl ca 70% to dává množství 0,35 mikrogramů na cm3, což je více než pro 0,1 mikro g/cm3 atd. Nelze tedy souhlasit s tvrzením, že dojde k „nasycení tohoto materiálu“ (str. 44).