BLAŽEK, P. Stanovení nejistoty měření průměru děr ocelových součástí pomocí rentgenové počítačové tomografie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Kalasová, Dominika

Student se ve své bakalářské práci věnuje určování nejistot tomografických měření. V první kapitole popisuje metodu rentgenové počítačové tomografie v rozsahu přiměřeném k tématu. Druhá kapitola rozebírá faktory, které ovlivňují CT měření. Toto téma je velmi široké a existuje mnoho publikací, které se mu věnují. Kapitola podává ucelený přehled všech faktorů, které mají na měření vliv, a uvádí také nejvýznamnější tomografické artefakty, které jsou problematické během konkrétního měření. Třetí kapitola popisuje určování nejistot. Ve čtvrté kapitole se pak věnuje praktickému řešení úkolu stanoveném v bakalářské práci. Určování nejistot v CT měření je velmi aktuální jak ve vědecké komunitě, tak i v laboratoři rentgenové počítačové tomografie ve výzkumném centru CEITEC VUT, kde student pracoval. Protože je to velmi komplexní téma, cílem práce bylo stanovit nejistotu měření průměru děr ocelových součástí. Za tímto účelem student navrhl a vyrobil fantom, který se tvarem i materiálem blíží skutečně měřeným vzorkům. Samostatně realizoval tomografická měření a obstaral referenční měření na souřadnicovém měřicím stroji. Nejistota tomografického měření byla vyhodnocena na základě norem ISO 15530-3 a VDI/VDE 2630 2.1. Kvůli finanční a časové náročnosti nebylo možné zvolit normou požadovaný počet měření, student tedy zvolil postup korekce nejistoty podle dostupné literatury. Cíle bakalářské práce považuji za splněné. Formální i stylistická úroveň práce je velmi dobrá. Struktura práce je pro přehlednost čtenáře zvolena dobře. Výsledky bakalářského projektu budou v laboratoři používány. Doporučuji bakalářskou práci k obhajobě a hodnotím ji výsledným klasifikačním stupněm výborně/A.

Posudek oponenta

Šperka,, Jiří

Pan Pavel Blažek si vybral práci, jejíž název by se mohl zdát někomu nudný. Pokud by se tak stalo, pak by to byla škoda, osobně se mi totiž jeví, že práce takovou rozhodně není. Krátce řečeno, práce se zabývá stanovením nejistot rozměrových měření rentgenovou tomografií. To jednoduše znamená, že si pan Blažek vybral téma mezi studenty mnohdy nepopulární, téma, o kterém všichni tuší, že souvisí s měřením a slušelo by se ho při uvedení výsledků měření alespoň nějak diskutovat, ale ne vždy tomu tak je. Možná proto, že často vítězí nejistota a strach z neúspěchu nad potřebou určit hledanou nejistotu měření, možná jsou důvody jiné. Je ovšem třeba si uvědomit, že když nás zajímají nejistoty měření, tak se musíme zabývat, a to prosím do hloubky, měřením samotným. Tak tomu naštěstí je i v předložené práci. Pan Pavel Blažek na začátku práce pěkně popisuje zařízení, se kterým pracoval, a také vzorek, který měřil. Rozebírá faktory, které ovlivňují měření a teoreticky nejistoty měření. Práce pracuje s mnoha referencemi, citace nezatajuje, v teoretické části čerpá hojně z překladu článku, který je v práci označen jako reference [6], v kombinaci s další literaturou. Měřený vzorek je jednoduchý a právě to činí tuto práci tak zajímavou z hlediska metrologie. Cíl podobných měření je šlechetný, totiž zjistit informace, které třeba pomůžou v budoucnu někomu jinému při jiném měření. Měření tohoto charakteru nejsou zbytečná, nýbrž nepostradatelná. Z hlediska aplikace tedy mohou být uvedené výsledky užitečné pro následovníky, kteří se budou zabývat měřením reálných vzorků, jak je nastíněno v práci. Nyní se v rámci námětů pro zdokonalení dalších výstupů autora dovolím zmínit o věcech, které by dle mého názoru mohly být vylepšeny. Občas je možné v práci narazit na překlepy a nedokonalosti, z nichž uvedu jen některé, např. stojatě (nikoli italikou), vysázený úhel théta na str. 5, slovo „fitování“ bez čárky v obrázku na str. 7, dvě tečky na konci věty na str. 7 („systém..“), dvě hranaté závorky citací vedle sebe na konci podkapitoly 2.4 na str. 11, při odkazování na matematické rovnice by se mohla vždy čísla psát do závorek, překlep „vějších“ průměrů v popiscích grafů na str. 29, zápis „2.5x“ na stránce 27. K potěšení čtenáře by jistě přispělo, kdyby byly v úvodu na první straně blíže specifikovány části práce, na které se autor odkazuje, např. „vizte podkapitolu 3.2“. Na konci úvodní části na první a druhé straně se hovoří o „první kapitole“, která je dále označena číslovkou (1), to se mi už jeví jako zbytečné, stejně jako v dalších podobných následujících případech. Na ose z v obrázku 4.5 na str. 27 bohužel chybí jednotka. V případě odkazu na tabulky A, na začátku podkapitoly 4.6, by se bylo dobře odkázat na přílohu práce, což by urychlilo hledání těchto tabulek. Místo slova „scattering“, které se občas v práci vyskytne, bych se nebál použít české slovo rozptyl. U uvedení příkladu upevnění vzorku v textu na str. 23 je zřejmě odkazováno na obrázek 4.3 místo na obrázek 4.2. Šířky čar na nákresu zkušebního vzorku na obr. 4.1 na straně 22 bych volil raději tak, aby vynikl vzorek. Práce je mírně nevyvážená, praktická část je kratší, než část předchozí. Z hlediska faktických nepřesností, které ale nesnižují celkovou užitečnost výsledků, bych například zmínil, že nejistoty měření v příloze v tabulkách A.1 a A.3 by měly být všechny kladné. Dále v grafech s odchylkami vnitřních a vnějších průměrů na stranách 28 a 29 by bylo dobré uvést, v jakém pořadí byly měřeny jednotlivé datové soubory. To je důležitá informace, která může pomoci odkrýt případný trend v posloupnosti měření. Název podkapitoly 4.6. „Výsledky měření nejistot a jejich diskuse“ by bylo vhodné volit jinak, nejistoty se určují různými metodami z vlastního měření, nejsou měřeny. Všechny výše zmíněné náměty pro zlepšení nekazí celkově velmi pozitivní dojem z práce, která splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci v daném oboru. Pan Pavel Blažek si dokázal velmi elegantně poradit s daným zadáním bakalářské práce. Proto mi nezbývá, než doporučit předloženou bakalářskou práci k obhajobě a hodnot ji výsledným klasifikačním stupněm A.

eVSKP id 108658