PACÁK, R. Slovinské národní divadlo v Lublani [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudek vedoucího

Makovský, Zdeněk

Navržený objekt Slovinského národního divadla je situován na parcelách městského bloku nacházejícího se v centru Lublaně. Řešený vnitroblok s navrženou budovou divadla by měl ukončovat pomyslnou Plečnikovu urbanistickou osu. Záměrem autora je vytvořit ve vnitrobloku dva objekty s rozdílnými funkcemi. Objekt situovaný do uliční fronty velkého náměstí je transparentní. Jeho náplní je reprezentace divadla, galerie a restaurace. Zkosením tohoto objemu autor vytvořil předprostor a nástup do vlastního divadla. Blok s divadelním sálem je umístěn v těžišti řešeného vnitrobloku. Architektura vychází z kontrastu transparentního bloku, který má měřítko a členění korespondující se stávajícími objekty orientovanými do velkého náměstí a uzavřeného bloku s divadelním sálem obloženého kamenným obkladem. Struktura konstrukce tvořené železobetonovým skeletem umožňuje dispoziční řešení, které splňuje všechny požadavky na provoz divadla včetně zázemí a parkovacích ploch v suterénu objektu. Nedostatkem návrhu je absence grafického řešení interiéru sálu včetně barevného a materiálového řešení interiérů budovy. Diplomová práce splňuje rozsahem grafických příloh požadavek na dokumentaci zadaného tématu. Autor pracoval samostatně a prokázal vlastní přístupy k řešené problematice. Diplomovou práci Bc. Radima Pacáka hodnotím jako velmi dobrou. Otázky a náměty k obhajobě: Historický vývoj divadelní scény Technologie sálu Materiálové a barevné řešení exteriéru i interiéru navrženého objektu

Posudek oponenta

Kopáčik, Gabriel

Pravidelný kubus divadelní budovy téměř vyplňuje dvůr městského bloku, což je z hlediska ekonomie a maximalizace kapacity výhodné, ale navržený způsob zcela potláčí standardní členění městského území na veřejné a privátní plochy. Zasunutí hlavního vstupu do dvora není ideální, zejména nejméně vhodné se jeví otočení foyeru velkého sálu směrem do západní, asi privátní části, dvora. Naopak potenciál západo-východního průchodu (pasáže) zůstává až na vstup pro zaměstnance divadla nevyužit. Příjezd do hromadných podzemních garáží a zásobování divadla odpovídá možnostem místa, ale dopravní rampy podél hlavních průčelí budov bloku nejsou příliš šťastné (údajně vychází z městem již přijatého výhledového řešení). Požadavek národního divadla po klasické "kukátkové" scéně by se dle mého soudu měl také promítnout do řešení hracích a souvisejících prostorů, chybějící zadní jeviště by se snad dalo odůvodnit nadstandardními rozměry hlavní scény, ale absence provaziště by byla u mnohých kusů klasického divadelního repertoáru hodně omezující. Podobně mi chybí prostory pod jevištěm a orchestřiště. V řezu postrádám jakýkoliv náznak akustického tvarování podhledu. Škoda, že sympatická pobytová střešní terasa uprostřed domu (viz řez) není více zapojena do života divadla (viz půdorys 4.NP). Techniko-konstrukční řešení.... kromě informace, že se jedná o skelet, nelze z práce vyčíst. Architektura nového národního divadla je vzhledem k významu takovéto kulturní scény až příliš tuctová. Brožura formátu A3, na základě níž hodnocení provádím, je sice přehledně uspořádaná, ale jednotlivé výkresy jsou rozmazané. V půdorysech chybí relativní výškové kóty. Přes výše uvedené připomínky lze návrh hodnotit jako jeden z možných ideových vstupů při hledání ideálního řešení slovinské národní scény.

eVSKP id 23051