Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Fiala, Zdeněk

Diplomová práce pana Martinky je zaměřená na vytvoření metodiky pro porovnání dynamických vlastností obráběcích strojů a její verifikaci. Jedná se o náročné téma, které od studenta vyžadovalo důkladné studium dané problematiky a časově náročné měření. Oceňuji studentovu celkovou samostatnost, nicméně konzultace, zejména ve fázi před odevzdáním práce, mohly pomoci zabránit některým nedostatkům, jako například: špatná a nejednotná terminologie, nepřesná a v některých případech chybná tvrzení, vyhodnocení pouze části naměřených dat, mnohdy nepřehledná vizualizace výsledků, atd. Co ovšem nejvíce postrádám, tak je podrobnější porovnání vytipovaných obráběcích strojů z pohledu dynamické poddajnosti a stabilitních diagramů pro obdobné podmínky obrábění. Závěry jsou navíc dosti obecné a více méně popisují obsah práce. Závěrem ale musím konstatovat, že na diplomové práci je patrné velké úsilí a čas, které do ni student vložil a o to je větší škoda výše zmíněných nedostatků. Celkově tedy hodnotím práci C – dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	D
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	B

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Jaroš, Aleš

Diplomová práce na téma Testování dynamických vlastností obráběcích strojů je zaměřena na měření vibrací při obrábění, konkrétně při frézování, a jejich následné vyhodnocení. Práce je rozdělena na dvě částí – teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizována problematika vzniku chvění a vibrací při frézování a jsou popsány metodiky měření a následného vyhodnocení naměřených dat. V praktické části bylo provedeno několik experimentů, kdy byla testována čelní nástrčná fréza a válcová stopková fréza s velkým vyložením, experiment probíhal na 3 obráběcích strojích, kdy monitorovanými parametry byly dynamické vlastnosti zvolených obráběcích strojů vyhodnocené na základě měření vibrací. V závěru práce je řečeno, že pro nástrčnou frézu je nejstabilnější stroj FV 25 CNC A a pro stopkovou stroj HAAS. Z naměřených dat šlo jistě “vycucnout” více a vytipované stoje ze strojního parku ÚST FSI v Brně podrobněji porovnat, především z pohledu dynamické poddajnosti. V práci se vyskytují drobné překlepy a nedostatky, jako například nepřesná a zavádějící terminologie atd. K práci mám několik připomínek a otázek. Předložená diplomová práce se opírá pouze o 27 jak knižních, tak převážně elektronických zdrojů. Na základě výše zmíněných poznatku však musím konstatovat, že zadané cíle práce byly splněny a práci doporučuji ji k obhajobě s celkovým hodnocením C – dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: C

Otázky

1. V závěrech práce zmiňujete termín Modální analýza, nicméně v práci se o této metodě nezmiňujete, co je to modální analýza a k čemu slouží? Jaký je rozdíl mezi modální analýzou a měřením FRF?
2. V první části experimentálního měření uvádíte, že jste provedl měření dynamické poddajnosti jednotlivých strojů, respektive přímé přenosové funkce na konci upnutého řezného nástroje. Tyto hodnoty jsou stěžejní pro porovnání jednotlivých obráběcích strojů, proč jste neuvedl porovnání dynamické poddajnosti sledovaných strojů?
3. V práci uvádíte, že pomocí frekvenční analýzy je možné identifikovat potenciální oblasti rezonance. Toto tvrzení není správné. Pomocí jakých experimentálních metod je možné stanovit vlastní frekvence soustavy stroj-nástroj-obrobek?
4. Ve své práci měříte vibrace při frézování. Jak byl nastaven úhel opásání nástrojů a jaký má tento parametr vliv na stabilitu/nestabilitu procesu?
5. V příloze uvádíte stabilitní diagramy, které jste stanovil na základě provedených měření. Na ose Y uvádíte chybně a_mezní. Co je to a_mezní? Jaké myslíte, že jsou největší nedostatky těchto diagramů, které brání jejich používání v průmyslové praxi?