PAVLÍK, T. Vliv mletí na vlastnosti vápence [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Práce se zabývala vlivem mletí na vlastnosti vápence. Student pracoval po celou dobu samostatně a v rámci této práce vzniklo velmi zajímavé srovnání mletí na vibračním a kulovém mlýnu. Dle mého názoru práce svým rozsahem přesahuje standardní bakalářské práce, což se také projevuje větším počtem tran této práce. Jediné, co lze z mé strany studentovi vytknout je menší míra využívání konzuktací během psaní bakalářské práce, což je však vyváženo tím, že student i tak odvzdal kvalitně zpracovanou bakalářskou práci i bez potřeby častých konzultací.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Student Tomáš Pavlík se ve své bakalářské práci zabýval vlivem mletí ve vibračním a v kulovém mlýně na vlastnosti vápence. Kromě vlivu samotného mletí na sledované parametry zvolených surovin (granulometrie, mikrostruktura, velikost krystalitů) se práce zaobírá i vlivem zvoleného mlecího zařízení, množství vsázky nebo chemického složení vstupní suroviny. Dále se autor věnoval i stanovení množství energie potřebné pro pomletí vápence. V teoretické části práce se autor zabývá problematikou vápence jako minerálu a důležité suroviny pro průmyslové výroby, a také procesy mletí, včetně principů obou mlecích zařízení, která využil pro experimenty v praktické části. V této části jsou popsány i použité experimentální metody. Teoretická část má přehlednou a logickou strukturu a jednotlivá témata jsou velmi kvalitně a pečlivě zpracována. Této části bych vytkl pouze absenci ilustrativních obrázků, např. různých vzorků vápence (zvlášť když autor na str. 10 diskutuje vliv příměsí na zbarvení suroviny) nebo popisovaných zařízení využívaných ve vápencových lomech. V experimentální části autor popisuje postup přípravy vzorků i samotného mletí v obou mlecích zařízeních. Výsledková část je sepsána velmi kvalitně, dosažené výsledky jsou uvedeny v přehledných tabulkách a grafech, a jsou patřičně diskutovány. Celkový dojem z práce sráží pouze menší množství stylistických chyb, nepříliš šťastných formulací a v ojedinělých případech i použití hovorové češtiny. Práce jako taková je, i přes zmíněné formální nedostatky, na velmi dobré úrovni a rozsahem získaných výsledků překračuje požadavky kladené na bakalářské práce. Práci tudíž doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 108450