FRYŠOVÁ, E. Studium strukturních a termodynamických aspektů interakcí huminových látek s iontovými organickými sloučeninami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Eva Fryšová se ve své absolventské práci připojila k dlouhodobě řešenému tématu na FCH VUT, kterým je experimentální studium interakcí huminových látek s modelovými polutanty. Jejím hlavním úkolem bylo navrhnout, otestovat a optimalizovat vhodnou metodiku, prostřednictvím níž by bylo možné studovat participaci vybraných funkčních skupin huminových látek při interakci s iontovými organickými látkami a určit základní termodynamické parametry těchto interakcí. Studentka se tohoto úkolu zhostila velmi dobře, výsledkem čehož je kvalitní bakalářská práce, která obsahuje široký soubor cenných praktických poznatků a unikátních experimentálních dat. Především výsledná metodika pro termodynamické studium interakcí – kombinace optimalizovaných technik izotermické titrační kalorimetrie a nestacionární dialýzy – představuje nedocenitelný univerzální nástroj pro budoucí komplexní studium interaktivity huminových, ale případně i dalších v současnosti na FCH studovaných přírodních látek. Studentka při plnění zadání práce prokázala na studentku třetího ročníku bakalářského studia nezvyklou samostatnost, velmi dobře využívala poznatků získaných studiem literárních zdrojů a při vlastním návrhu experimentů prokázala velkou dávku experimentální zručnosti a invence. Při interpretaci dat dobře využívala konzultací s vedoucím práce. Práce splnila veškeré předem vytyčené cíle, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Pekař, Miloslav

Bakalářská práce se věnuje vývoji aplikace dvou - v dané oblasti docela unikátních - technik ve výzkumu vlastností a chování huminových látek (kyselin). Zadání, na bakalářské úrovni poměrně obtížného, se studentka zhostila se ctí. Zejména v kalorimetrické části se patrně dosti potrápila s hledáním optimálních podmínek uspořádání experimentu. Ve druhé - difúzně-dialyzační části - zřejmě neměla tolik obtíží tohoto typu a téměř "ihned" získala velmi zajímavá data, jejichž dopad na huminovou chemii bude plně teprve zhodnocen. Bakalářská práce tak položila solidní základ pro další rozvoj využití zkoumaných metod v huminovém výzkumu. Stručný úvod ukazuje na autorčinu schopnost práce s literaturou, schopnost zorientovat se v záplavě dostupných informací a vybrat ty podstatné a důležité pro práci vlastní. Gramaticky i textově je práce v pořádku, s minimem překlepů. Pár výtek k formální stránce ovšem mám. Na str. 21, v prvním odstavci nestačí uvést pyrofosfát, ale je třeba důsledně čtenáři připomenout, o jaký jde. U různých obrázků difúzních cel chybí jasný popis, kde co bylo na začátku umístěno, tedy která cela je zdrojová a která přijímací, i když to většinou čtenáři nakonec dojde. Podobně u popisků obrázků s absorpčními spektry (např. str. 34) čtenář hned nevidí, jestli se týká zdrojové nebo přijímací cely. Rovněž není jasně vysvětlen způsob výpočtu zdánlivé rovnovážné konstanty. Čtenář tuší, že se k tomu musely stanovit koncentrace volného barviva, že se k tomu použila absorpční spektra a uvedená kalibrace, ale stejně chybí "výsledný vzorec". Nejasné je to především v případech, kdy koncentrace ve zdrojové cele (nakonec) klesla k nule. Když už se uvádí výsledky elementární analýzy nebo IČ spektroskopie jako základní charakteristiky huminových preparátů, bylo by dobré jejich výstupy srovnat s typickými z literatury. Na str. 29 by bylo žádoucí jasně vysvětlit, proč se na obr. 15 vyhodnocoval zrovna a jen inflexní bod, když je titrační záznam dost široký a nesymetrický. Na str. 30 autorka přemýšlí nad vlivem zřeďovacího tepla, což je jistě správné, ale vzbuzuje to další otázky, které jsou uvedeny níže. Souhrnně mohu jistě konstatovat, že studentka splnila zadání své práce, v bakalářské práci prokázala požadované schopnosti a její práce může být bez problémů doporučena k obhajobě.

eVSKP id 77265