KOREC, P. Iontové kapaliny pro elektrochemické zdroje proudu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Pan Pavel Korec zpracoval bakalářskou práci na téma Iontové kapaliny pro elektrochemické zdroje proudu. V teoretické části se věnoval vlastnostem iontových kapalin a jejich měření. V praktické části popisuje postup přípravy a měření vzorků a v závěru vyhodnocení naměřených výsledků. Pan Korec pracoval samostatně, byl aktivní a pečlivý. Pracoval cílevědomě a dodržoval potřebná bezpečnostní opatření. Kladně také hodnotím, že pan Korec se brzy seznámil s laboratorní technikou pro elektrochemická měčení, která pro něho byla .nová. Experimentální práce byly dosti náročná mimo jiné i s ohledem na práci s nákladnými iontovými kapalinami dostupnými ve velmi omezeném množství. Pan Korec zjistil, že iontové kapaliny jsou většinou samy o sobě málo vodivé a neschopné rozpouštět lithné soli; ty jsou pro případné použití v lithno-iontových bateriích nezbytné. Problém byl vyřešen přídavkem vhodného rozpouštědla, jakým jsou cyklické karbonáty. Z výsledků je především zřejmé, že kapaliny obsahující imidazolové deriváty jsou výrazně vodivější i bez přídavku dalších látek než jsou obě zkoušené látky fosfoniové. To podporuje obecný předpoklad, podle něhož mají kapaliny obsahující heteroaromatické kruhy(piperidin, pyrrol a j.) větší schopnost vedení proudu ; rozdíl vodivosti těchto dvou skupin čistých kapalin je téměř řádový. Naopak jako klíčové se může jevit potvrzení značného zvýšení měrné vodivosti fosfoniových kapalin přídavkem propylenkarbonátu . Tento jev u imidazoliové kapaliny není tak výrazný vzhledem k vyšší vodivosti čisté kapaliny. Měření šířky potenciálového okna je zřejmě třeba brát jako orientační a v budoucnosti zaručit vyšší čistotu a absenci stop vody, která může být zodpovědná za vlnu v oblasti 2 – 2,5 V pozorovanou na některých voltametrických křivkách. K práci mám několik připomínek: Proč je v popisce k obr. 18 uvedena hodnota koncentrace „přibližně 0,1 mol/l“ ? Str. 8, 3. Řádek: správně je „piperidinium“, nikoli „pyperidinium“ Obr. 4 nemá dostatečný popis – rozlišení obou křivek je zřetelné až při prostudování doprovázejícího textu. Tyto poznámky nesnižují kvalitu práce. Práci doporučuji přijmout k obhajobě.
Pan Pavol Korec vypracoval bakalářskou práci na téma iontové kapaliny pro elektrochemické zdroje proudu. Práce je rozdělená do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je značně skromná a její rozsah je ve velkém nepoměru k praktické části. Vyskytuje se v ní opakování stejných informaci. Rozložení obrázků, textů a prázdných ploch není nejlepší. V praktické části bylo změřeno 5 druhů iontových kapalin, které byly dále modifikovány. Na všech vzorcích byla změřena měrná vodivost a potenciálové okno. Bylo zřejmé, že v praktické části byl kladen velký důraz na detailní popis všech činností, které student prováděl v laboratoři. Bohužel tato snaha vedla k nepřehlednosti praktické části a opakování stále stejných odstavců s rozdílem číselných hodnot a názvů vzorků. Je zde také několikrát opakován stejný vzorec pro výpočet měrné vodivosti a objemu vzorku, spíše bych uvítal jeden demonstrující výpočet, na který by se dále odkazovalo. Přehledné shrnující tabulky a grafy se nacházejí až na konci praktické části. Největší chybu bych viděl v nesprávné metodice výpočtu přídavků objemu propylen karbonátu a jeho vyjádření v procentech. Bakalářská práce splňuje požadavky na technický text a práce splnila všechny body zadání. Bakalářskou práci doporučuji jí k obhajobě.
eVSKP id 85760