MAGULA, M. Návrh technologie výroby kompozitní protetické pomůcky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Zouhar, Jan

Hodnocená bakalářská práce je zaměřena na problematiku kompozitních materiálů a jejich zpracování při výrobě protetické pomůcky. Student přistupoval k řešení svědomitě a konzultoval pravidelně dle svých časových možností. Měl snahu se učit novým technologiím, které zatím ve svém studiu neabsolvoval. V práci bohužel chybí bližší popis těchto technologií a zpracování daného dílu, které se ukázalo jako náročnější. Použité technologie byly 3D skenování, 3D tisk a laminace kompozitu. Rešeršní část je provedena dobře, bez hlubší diskuse k použitým materiálům. V závěru student velmi stroze popisuje výsledek své práce a chybí zde návrh vylepšení výroby a návrh dalšího pokračování. Na práci je znát nedostatek času pro její zpracování a revizi. V práci se vyskytuje množství stylistických a gramatických chyb, což úroveň práce snižuje. Práci doporučuji k obhajobě, svou náročností zpracování splňuje kritéria na bakalářskou práci.

Posudek oponenta

Slaný, Martin

Posuzovaná práce se zaměřuje na velice zajímavou problematiku kompozitních materiálu a jejich využití pro výrobu protetických náhrad. Cíle práce stanované zadáním, předpokládají jistou míru znalostí zvolené problematiky. S ohledem na typ VŠKP autor poměrně dobře rozpracoval rešeršní část, ve které se zaměřil na používané materiály, které následně stručně popsal. Rešerše by však zasluhovala více systematického hodnocení zmiňovaných materiálů, včetně popisu jejich vlastností, výhod, nevýhod, časté aplikace, kombinace a podobně. V druhé části práce se autor zaměřil na oblast vlastní výroby protetické náhrady, pro kterou využil nejzákladnějších metod reverse engineeringu. Zde je nutno konstatovat, že pro toto téma je znalost alespoň SW Catia prakticky minimálním předpokladem, pro adekvátní zpracování modelu. Snaha o výrobu nové náhrady je v práci znát, je však patrné, že autorovi chyběla nezbytná zručnost a zkušenost, která s výrobou podobných komponent souvisí. Bylo třeba využít více času a dalších znalostí z oblasti výroby kompozitních dílů pro dosažení lepších výsledků. Závěry práce spíše shrnují náplň práce než výsledky samotné. Hodnocení, jaké vlastnosti by protetická náhrada měla reálně mít s ohledem na aplikaci a využití v práci i v závěrech chybí, jako i hodnocení výsledného produktu. Konstatování, že „vrásčitý“ povrch vzniklý po laminaci by bylo možné „obrousit a eliminovat je poněkud zcestné. Poškození a přerušení vláken v této míře, by se významně podílelo na změně mechanických vlastností, které byly u tohoto materiálu autorem vyzdvihovány. Po typografické stránce vykazuje práce množství gramatických chyb a překlepů, vyskytují se chyby v číslování obrázků (2x obr. 13), v textu chybí odkazy na tabulky a obrázky, a i forma vyjadřování využívající téměř výhradně fuzzy pojmů, není pro daný typ práce vhodná. Dále text obsahuje množství technických nepřesností v názvosloví a vykazuje nesourodost v názvosloví. Práci přes uvedené výtky shledávám jako obhajitelnou a lze konstatovat, že splňuje kritéria stanovené pro VŠKP. Doporučuji hodnocení – D – dostatečně.

eVSKP id 149351