ZELINOVÁ, K. Detekce platinových derivátů pomocí ICP hmotnostní spektrometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Bakalářská práce Karin Zelinové se věnuje stanovení platiny v buněčných liniích s rozdílnou resistencí vůči cisplatině, oxaliplatině a karboplatině. Teoretická část práce ukazuje spojení mezi stravou a nádorovým onemocněním, nastiňuje možnosti léčby a analytické metody použité pro výzkum v této oblasti. Práce je zpracovaná přehledně a shrnuje výsledky z roztokové analýzy, tedy obsahů Pt v jednotlivých vzorcích, a také ukazuje rozdíly v distribuci Pt v rámci buněk. Výsledky jsou diskutovány z hlediska resistence buněčných linií vůči různým Pt derivátům. Náročné zpracování dat včetně interpretace získaných výsledků bylo provedeno pečlivě a komplexně. Studentka k vypracování práce přistupovala svědomitě a osvojila si teoretické i praktické zkušenosti s technikou ICP-MS, laserovým ablačním a rozkladným systémem. Zadání bakalářské práce bylo splněno a navíc nastiňuje možnosti dalšího výzkumu.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | B | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce Karin Zelinové s názvem Detekce platinových derivátů pomocí ICP hmotnostní spektrometrie se zabývá stanovením množství a distribuce platiny v nádorových buňkách lidského karcinomu vaječníků, které byly vystaveny působením 3 různých chemoterapeutik na bázi platiny (cisplatina, oxaliplatina, karboplatina), metodami atomové spektrometrie. Bakalářská práce má standardní členění a je zpracována na celkem 60 stranách, obsahuje 28 obrázků a grafů, a 12 tabulek. V teoretické části se autorka věnuje vlivu dietního režimu na vznik a progresi nádorového onemocnění, a současné léčbě rakoviny. Autorka poukazuje na nedostatečně cílenou léčbu rakoviny pomocí chemoterapeutik, pro kterou je znalost množství a prostorové distribuce léčiva v nádorové tkáni velmi důležitá. Největší pozornost je věnována ICP hmotnostní spektrometrii ve spojení s laserovou ablací. Teoretická část je zpracována přehledně a srozumitelně. Zdroje, ze kterých tato práce čerpá (celkově 77) jsou rozsáhlé a tvořené z velké části zahraniční literaturou. V experimentální části práce jsou uvedeny použité chemikálie, pomůcky a přístrojové vybavení, příprava vzorků a experimentální podmínky pro roztokovou ICP-MS a in situ LA-ICP-MS analýzu, Navazující kapitola výsledky a diskuze obsahuje výsledky ICP-MS analýzy nádorových buněk třech rozdílných buněčných linií, které byly treatovány třemi různými Pt deriváty. Jako komparativní metoda byla využita metoda ET-AAS. Druhou část tvoří stanovení distribuce Pt v jednotlivých buňkách pomocí LA-ICP-MS. Distribuce Pt byla sledována ve vzorcích 3 buněčných linií, které byly vystaveny výše uvedeným cytostatikům ve třech různých koncentracích. Autorka na základě získaných výsledků porovnává kumulační vlastnosti jednotlivých buněčných linií, respektive jejich resistenci vůči použitým cytostatikům. V práci jsou nastíněny možné směry budoucího výzkumu v účinnosti prostupu cytostatik do buněčných tkání. K práci mám následují připomínky: 1) V úvodu nejsou konkrétně formulovány cíle práce. 2) Ke způsobu citování: uvítala bych odkaz na citaci přímo za uvedenou informací, ne až na konci poměrně dlouhého odstavce (např.: str. 6, 8, 19); pro lepší přehlednost textu práce uvádět citovaná jména autorů v textu kurzívou/tučně; na str. 20 chybí zdroj odkazu, na což je v samotném textu upozorněno. 3) V tabulce 4 nejsou uvedeny jednotky. 4) V kapitole, ve které jsou zpracovány a diskutovány výsledky z LA-ICP-MS analýzy buněk, jsou nejprve komentovány grafy č. 10-12, poté až grafy č. 6-9, což působí poněkud nepřehledně. 5) V diskuzi mohla autorka lépe využít dostupné literatury a zhodnotit toxicitu použitých léčiv pro dané buněčné linie. Celkově je bakalářská práce napsána na velmi dobré úrovni, s minimem typografických chyb nebo překlepů. Je potřeba poukázat na náročnost celého experimentu včetně zpracování a interpretace dat. Autorka se musela seznámit nejen s použitou technikou ICP-MS pro roztokovou analýzu, ale také s laserovou ablací jakožto vzorkovacím systémem pro analýzu pevných materiálů. Každá z použitých metod má svoje jedinečné vlastnosti, které je nutné pochopit a rovněž si osvojit. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 131363