ŽEBRA, J. Návrh vhodného způsobu financování developerského projektu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2022.

Posudek vedoucího

Rejnuš, Oldřich

Globálním cílem bakalářské práce studenta Jiřího Žebry uvedeným na straně 10 je vypracování vhodného způsobu financování konkrétního developerského projektu, a to ve dvou možných typech řešení. První, optimistická varianta bere v potaz běžnou situaci na trhu a nepředpovídá možný pokles cen či jiné negativní vlivy. Varianta pesimistická pak předpokládá pokles cen nemovitostí a následné zvýšení úrokových sazeb externích zdrojů financování. Toto vymezení cílů práce hodnotím jako částečně zmateční, poněvadž jednak zcela chybí parciální cíle (jež jsou zřejmě velice neodborně včleněny do globálního cíle), a dále zcela chybí samostatné vymezení metodologie. Z toho následně vyplývá její velice pochybná struktura. Obsah teoretické části práce (viz. 2. kapitola) hodnotím sice jako možný, nicméně konstatuji, že v ní autor uvádí celou řadu pojednání o něčem, co nemá s následnou praktickou částí práce nic společného. Jako příklady uvádím např. čistou současnou hodnotu a další související metody. Tyto skutečnosti značně snižují celkovou úroveň této kapitoly a tím i celé bakalářské práce. Pokud se týče kapitoly 2 - nazvané "Analýza současného stavu" a kapitoly 3 - "Komparace vhodných metod externího financování projektu a jejich rizika", i když k nim nevznáším zásadních připomínek, tak vedle praktického řešení zadání obsahují mnoho teorie, která měla být vysvětlena nikoli zde, nýbrž v teoretické části práce. Autorův návrh na financování developerského projektu považuji z odborného pohledu za možný, způsob jeho formulace však v žádném případě neodpovídá ustáleným zvyklostem, což značně snižuje jeho důvěryhodnost. Celkově hodnotím předloženou práci jako práci začně problematickou, kde autor po odborné stránce sice prokázal potřebné vědomosti, avšak pokud se týká její formální stránky, tak z tohoto hlediska ji považuji za velice zmateční a na samé hranici připustitelnosti k obhajobě (a zejmína mi vadí to, že přesto, že měl ode mne veškeré potřebné materiály a práci se mnou konzultoval, tak to, co bylo dohodnuto nedodržel). Nicméně, globální cíl práce hodnotím z větší části za splněný, přičemž se určitě nejedná o plagiát. Proto práci připouštím k obhajobě a hodnotím ji klasifikačním stupněm "E". Otázky: 1) Z jakých dat jste vycházel při analyzování možných rizik? 2) Při obhajobě podrobně vysvětlete, jak jste přistupoval k obsahové náplni kapitoly č. 3 "Komparace vhodných metod externího financování projektu a jejich rizika".

Posudek oponenta

Brauner, Roman

Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem vhodného způsobu financování developerského projektu, kdy cílem práce je vypracování vhodného způsobu financování konkrétního developerského projektu, a to ve dvou možných typech řešení. První, optimistická varianta bere v potaz běžnou situaci na trhu s nemovitostmi a nepředpovídá možný pokles cen či jiné negativní vlivy. Varianta pesimistická pak předpokládá pokles cen nemovitostí a následné zvýšení úrokových sazeb externích zdrojů financování, kdy druhou variantu bych s ohledem aktuální vývoj spíše doporučoval otočit a to tak, že nejdříve dojde (a již došlo) ke zvýšení úrokových sazeb až na základě tohoto může dojít ke snížení cen na trhu s nemovitostmi. Jazykovou a formulační úroveň vnímám jako průměrnou s občasnými terminologickými výkyvy, kdy například str. 14 se autor nazývá kapitolu „Hypotekární úvěr“ a následně pak dále popisuje úvěr Hypoteční. Práce se v rámci své analytické části zabývá zejména trhem s nemovitostmi a konkrétním developerským projektem, což z pohledu cílů práce vnímám jako minoritní, a uvítal bych více literární rešerše a anýzy zdrojů financování developerských projektů, tím ovšem nechci tvrdit, že by v práci nebyly obsaženy vůbec. Kladně hodnotím analyzování možných rizik, které jsou v práci řešeny pomocí matice, kdy však není zcela jednoznačné, z jakých dat autor vychází. Nechápu, proč se autor vy teoretické části zabývá metody investičního, jako je například čistá současná hodnota, který pak v praktické části není využita. Což považuji za škodu, kdy v rámci návrhové části, kdyby bylo využita určitá diskontní sazba, která by v sobě obsahovala i návrh například prémii za podstoupené riziko, by této části velmi prospěla. Práci hodnotím jako průměrnou, nicméně splňuje všechny požadavky kladené na psaní prací tohoto, typu, a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 141154