ŠPINAR, M. Ověření provozní výkonnosti a optimalizace FVE [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student zpracoval diplomovou práci na téma „Ověření provozní výkonnosti a optimalizace FVE“, přičemž splnil všechny body zadání. Práce je logicky členěna do kapitol. Rešeršní část práce se zabývá základními pojmy a vlastnostmi fotovoltaických elektráren spolu se zpracovanými postupy pro jejich diagnostiku, monitoring a vyhodnocení. Za hlavní přínos práce lze považovat vyhodnocení provozní výkonnosti a provedení diagnostiky dvou vybraných FVE o výkonu cca 1 MWp, kdy student vytvořil skript s grafickým rozhraním v programu MATLAB, který importuje vybraná data z monitorovacího systému a následně vypočítá údaje potřebné k zjištění provozní výkonnosti. Metodika výpočtu je v práci popsána. Student dále provedl měření jednotlivých stringů v lokalitě a provedl jejich vyhodnocení. Následně navrhl optimalizační postup k odstranění zjištěných závad a nedostatků. Práce prokazuje autorovy komplexní znalosti dané problematiky, po formální stránce je v pořádku – jako drobný nedostatek lze považovat dvojité odkazy na online zdroje u prvních sedmi položek v seznamu literatury. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 92b. Otázka k obhajobě: - V současnosti je velmi často diskutována problematika degradace FV panelů vlivem PID (Potential Induced Degradation). Byl tento typ defektu diagnostikován na uvedených FVE? Jaké jsou jeho projevy?
Student Bc. Marek Špinar se měl ve své diplomové práci zabývat ověřením provozních výkonností vybraných FVE, přičemž mělo být provedeno, na základě dat získaných z měření, porovnání ročních výkonností. V návaznosti na provedenou analýzu měla práce doporučit možná optimalizační provozní řešení. Teoretická část práce, konkrétně kapitola 2, poskytuje základní údaje z oblasti fotovoltaických technologií. Tato část práce mohla být z hlediska obecných informací o FVE zpracována v menším rozsahu, jelikož se jedná pouze o soubor doplňujících informací k hlavní problematice, kterou se práce zabývá. Podrobnější a rozsáhlejší teoretické informace mohly být přímo zacíleny na samotnou praktickou část, tj. na konkrétní technologii použitou na analyzovaných FVE. Správné provedení praktické části práce vyžaduje mít rozsáhlé teoretické povědomí o vlastnostech FVE a možnostech jejich diagnostiky, respektive vědět, jak správně realizovat monitoring provozních stavů FVE. Tyto formace přibližují kapitoly 3 a 4. Teoretické informace často vycházejí přímo z odpovídajících technických norem, a je proto logické, že i oponovaná diplomová práce využívá tohoto typu literatury. Na druhou stranu je nezbytné uvést, že přibližně 8 stran, tj. prakticky celá kapitola 3, vychází jen z jedné normy. Student by měl proto lépe pracovat s literárními zdroji a najít vhodnější formu, jak podstatné informace zakomponovat do práce a obecně zvážit, jsou-li uváděné informace vůbec stěžejní a nezbytné. Kapitola 5 představuje pomyslné spojení teoretické a praktické části práce a řeší provozní zkušenosti a diagnostiky závad na FVE. Praktická část práce je popsána ve zbylých kapitolách. Je provedeno porovnání ročních výkonností dvou vybraných FVE. Toto porovnání vede k podrobnému analyzování charakteristik provozů jednotlivých FVE s vyslovením možných doporučení pro zajištění optimalizovaného provozu. Praktická část práce také představuje vytvořený nástroj v programu Matlab, který je rovněž součástí elektronické přílohy diplomové práce. Tento nástroj umožňuje kalkulaci předpokládaného množství vyrobené elektrické energie, přičemž jak sám student uvádí, obsahuje ještě určité nedokonalosti v tom, že například neuvažuje nelinearitu výstupního výkonu panelů. Funkcionality nástroje jsou studentem poměrně dobře popsané, ale z kontextu práce není úplně jednoznačné, zda se jedná o nástroj vytvořený výhradně studentem. Závěr diplomové práce ovšem obsahuje relevantní doporučení pro budoucí vylepšení výpočetního nástroje. K práci mám také následující vybrané komentáře: - koncepci „Seznamu symbolů a zkratek“ je vhodné udělat více přehlednou, tj. uvést samostatně všechny veličiny, vč. vysvětlení významu a použité jednotky, respektive uvést samostatně i význam zkratek použitých v práci, - v hlavním textu práce není vysvětlen význam použitých zkratek při jejich prvotním výskytu v textu, například OZE, EU, OSN, FVE aj. Význam jednotlivých zkratek je však zřejmý ze „Seznamu symbolů a zkratek“, - obecně by veličiny měly být značeny kurzívou, toto práce dodržuje pouze ve vzorcích, - ve vzorcích není vhodné pro součin využívat znaku *, - například Obr. 2-1 a Obr. 2-2 obsahují oproti hlavnímu textu práce odlišné značení šířky zakázaného pásu (E_gap vs. E_g) , Obr. 2-3 uvádí proud I_pv, z kontextu teorie je však ve vazbě na tento proud uvažovaná proudová hustota J_ph, tzn. práce vykazuje minimálně nesoulad v jednotlivých indexech veličiny. Toto by mohlo být například jednoznačně vysvětleno v Seznamu symbolů a zkratek, což je někdy opomíjeno. Tento nesoulad mohl být také řešen prostým vytvořením vlastních obrázků, které by korespondovaly se slovními komentáři. Bylo by také vhodné vzhledem k tomu, že se jedná o diplomovou práci a grafická náročnost obrázků není velká, - některé použité obrázky nejsou zásadní pro řešení práce a jsou pouze ilustrativní, tzn. měly by být spíše umístěny v přílohách práce, ne v hlavním textu práce - za všechny například Obr. 5-1, Obr. 5-5 atp., - nejsem názoru, že z Obr. 2-4 je princip fotovoltaického článku jednoznačně patrný, - dle pokynů k formě zpracování diplomové práce mají být popisky jednotlivých tabulek umístěny nad tabulkou, - dle pokynů k formě zpracování diplomové práce mají být také jednotlivé rovnice číslované, navíc rovnice nerespektují správné zápisy závorek (kulaté vs. hranaté), - některé tabulky (například Tab.5.-1, Tab. 6-1 aj.) využívají odlišný font písma, než který je použit pro hlavní text práce, - použitá literatura je svým rozsahem pro daný typ práce dostatečná. Stejně tak jednotlivé typy literárních zdrojů jsou různorodé a svým charakterem vhodné pro potřeby této práce. Odkazování se v textu na použité zdroje je řešeno takovým způsobem, že samotný původ obsahu textu se jeví být zřejmý. V seznamu použité literatury minimálně prvních sedm odkazů na reference neodpovídají citační normě. Tyto odkazy představují ve skutečnosti odkazy na jiný seznam použité literatury, tj. autorem uvedené reference nebyly pravděpodobně vůbec použity a autor se může pouze domnívat, že deklarované informace jsou v těchto zdrojích obsaženy, Splnění požadavků zadání bylo hodnoceno podle obsahové shody jednotlivých cílů práce s obsahem vypracované práce a podle kvality vypracování těchto jednotlivých částí. Odborná úroveň teoretické části mohla být obecně lepší. Samotný přínos práce a značnou časovou náročnost práce lze však shledat zejména ve zpracování změřených dat a jejich vyhodnocení. Toto bylo ze strany studenta splněno poměrně dobře, současně to neomlouvá výše zmíněné nedostatky. Dle výše uvedených skutečností doporučuji předloženou práci k obhajobě a hodnotím ji 84 body.
eVSKP id 94186