HUSÁK, O. Optimalizace vytápění rodinných domů s využitím obnovitelných zdrojů energie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Bc. Ondřej Husák se ve své práci zabývá systémem vytápění rodinného domu s využitím obnovitelných zdrojů energie. V teoretické části se zabývá problémy globálního oteplování a s tím související změnou klimatu v České republice a dále jsou stručně popsány nejpoužívanější obnovitelné zdroje elektrické energie včetně popisu tepelného čerpadla. V experimentální části se student zaměřil na měření spotřeby elektrické energie na tepelném čerpadle v rodinném domu včetně tepelných ztrát a výpočtu spotřeby tepla pro vytápění. Dále student ve své práci uvádí návrh systému vytápění rodinného domu s napájením z hybridní fotovoltaické elektrárny včetně záložních baterií. V závěrečné části je provedena ekonomická analýza navrhovaného systému včetně výpočtu doby návratnosti vložených finančních nákladů. Student zpracoval diplomovou práci v rozsahu 66 stran včetně příloh a seznamu použité literatury. Požadavky zadání student splnil, k řešení problémů přistupoval samostatně. Práce je sepsána přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují požadavky kladené na diplomovou práci. Práci proto doporučuji k obhajobě.
Teoretická i praktická část předložené diplomové práce koresponduje se zadáním a mohu konstatovat rámcové naplnění jejího obsahu. Úvodem bych měl výhrady hned k názvu práce a významu pojmu optimalizace. Podle mého názoru význam slova optimalizace není případ, kdy se vybírá mezi různými druhy vytápění (zemní plyn, tepelné čerpadlo či biomasa) a následně je daná varianta doplněna fotovoltaickými panely. To je přece volba a ne optimalizace! V teoretické části diplomant popisuje globální oteplování a obnovitelné zdroje energie v České republice. Je pravdou, že by některé části, týkající se zejména fotovoltaiky a tepelného čerpadla, mohly být popsány detailněji z pohledu fyzikálních principů zákonitostí. Jako praktický uživatel tepleného čerpadla vzduch-voda nemohu souhlasit s některými výroky a výpočty, např. že výkon tepelného čerpadla se dimenzuje na 60 – 80 % tepelných ztrát objektu. Tomu tak bylo dříve, kdy cena tepelného čerpadla rostla exponenciálně s výkonem a potřeba krytí maximálních ztrát při nejnižší teplotě byla jen pár dní v topné sezoně. Rovněž mícháte hodnotu topného faktoru bez ohledu na teplotu výstupní vody. Kapitola ekonomické zhodnocení má sice rozsah 8 stránek, ale 7 stránek je věnováno pouze textu a tabulkám o dotacích z propagačního materiálu Nová zelená úsporám 2016. Ve výpočtech ekonomické návratnosti dle vztahu (15) student míchá jednotlivé náklady v částkách bez a s DPH – investiční náklady 363 106,- Kč jsou dle tabulky 13 bez DPH a provozní náklady dle tab. 8 s DPH. Chtěl bych vidět v dnešní době člověka, který investuje 224 102,- Kč bez DPH za 15 ks solárních panelů s hybridním měničem a bateriemi, když mu to přinese 3 470 kWh ročně, tj. při ceně 2,80,- Kč při sazbě D56 maximálně 10 000,- Kč. I při získání dotace 100 000,- by byla návratnost, v případě cen s DPH, cca 16 let. Takovou optimalizaci by mohl realizovat jen “idiot”. Uváděné hodnoty návratnosti, při využití dotací, nezohledňují náklady např. pravidelné servisní prohlídky a údržbářské činnosti a předpokládají životnost všech komponent desítku let. V závěru píšete, že teplené čerpadlo s výkonem 8 kW a topným faktorem 4,05 je dostačující pro ohřev vody v akumulační nádobě 900 l. Na základě vlastních zkušeností si dovolím tvrdit, že nejste schopen se dostat na uvedený topný faktor při ohřevu vody. Rovněž slučujete nejrůznější druhy dotací Kotlíková dotace, Nová zelená úsporám 2016, bez ohledu pravidel. “Kotlíková dotace“ je určena na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech. Nepředpokládám, že uvedená novostavba má tento druh vytápění Jako oponent však musím upozornit na následující věcné nesrovnalosti, kterých se autor mohl vyvarovat: • chybný popis symbolu veličin před rovnicí (1) na str. 19; Imp a Ump přeci není maximální proud a napětí • str. 21 nevhodná terminologie: křemíková tyč vs. ingot, životnost nosiče vs. doba života, umělohmotnou vs. plastickou, atd. • ve vztahu (7) nekoresponduje symbol veličiny venkovní teploty t vs. theta • záměna zkratky mil. Kč vs. mld. Kč (str. 59). Z pravopisných a typografických nedostatků bych měl výtky k následujícím bodům: • pravopis v případě shody podnětu s přísudkem • koncovky přídavných jmen neodpovídají danému pádu • záměna předložek s vs. z při 2. a 6. pádu • viz není zkratka, ale rozkazovací tvar slovesa, proto se píše bez tečky • jednopísmenné předložky nesmí stát na konci řádku • mezi číselnou hodnotou veličiny a jednotkou musí být mezera (str. 9, str. 33, atd.) • číslování rovnic se vyskytuje obvykle na stejném řádku, nikoli o řádek níže • drobné překlepy. Když jsem obdržel práci na oponování, přímo jsem se těšil, že se poučím, jak ještě lépe optimalizovat náklady na vytápění pomocí tepelného čerpadla, ale ve výsledku mně zbyly jen oči pro pláč. Práce představuje směs nejrůznějších teoretických výpočtů o energetické náročnosti (podle příslušných norem), to je v pořádku, ale z pohledu ekonomické návratnosti práce silně pokulhává. V práci neshledávám žádný přínos, ale i přes veškeré uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě a hodnotím zejména snahu a úsilí diplomanta.
eVSKP id 93966