ŠIKNER, T. Analýza variability srdečního rytmu pomocí detrendované analýzy fluktuace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předkládaná diplomová práce srovnává možnosti analýzy variability srdečního rytmu (HRV) v časové oblasti a pomocí detrendované analýzy fluktuace. Práce je výborně strukturovaná, teoretický rozbor obsahuje podstatné informace a jasnou formulaci hypotéz. Jedinou výtkou může být velikost kapitoly 2.4., která je vzhledem k zpracovávanému tématu příliš obsáhlá. Výsledky v praktické části jsou srozumitelně interpretovány, a odráží studentovo hluboké porozumění zpracovávané problematice. Vynikající kvalita předkládané práce odpovídá studentově píli během semestru, a indikátorem kvality práce je i studentova účast na studentské soutěži EEICT. Student prokázal schopnost samostatné práce, využíval konzultace, a v celém rozsahu splnil zadání. Proto hodnotím práci 99 body.
Práce je věnována použití detrendované analýzy fluktuace (DFA) pro studium změn variability srdečního rytmu (HRV) vyvolaných globální ischemií. Teoretická část obsahuje popis klinického využití analýzy HRV a také velice kvalitní rozbor metod analýzy HRV v časové oblasti a pomocí nelineární metody DFA. V praktické části je popsána aplikace implementovaná v Matlabu, sloužící pro výpočet vybraných lineárních a nelineárních parametrů HRV. Bylo provedeno porovnání těchto parametrů pro data získána z různých fázi experimentů. Dosažené výsledky byly podrobně diskutovány a porovnány s výsledky jiných autorů. K této části bych měla následující poznámky. Při otevření souborů pro následující analýzu se ověřuje délka signálů HRV, kdy minimální počet indexů R kmitů je nastavený na hodnotu 23. Pro výpočet parametru alfa1 se ovšem používají segmenty dlouhé 22 až 64 vzorků. Předpokládám, že buď jde o překlep anebo délka signálu v podmínce byla nastavená v některé původní verzi a student ji zapomněl změnit ve verzi finální. Bylo by zajímavé vyzkoušet porovnat parametry pro dvojice reperfuze a následná ischemie (tj. např. 1. reperfuze a 2. ischemii). Dále by bylo užitečné rozdělit každou 10ti minutovou fázi na dva 5ti minutové úseky. Tento postup by možná byl více vhodný než postup použitý v práci, podle kterého byl udělán závěr o nepoužitelnosti vybraných parametrů pro analýzu daného typu dat. Práce zanechává dojem, že její autor rozumí řešené problematice a i z formálního zpracování je patrné, že student věnoval práci mnoho času.
eVSKP id 65508