URBÁNEK, L. Studenti sobě - Studentské centrum Poříčí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Makovský, Zdeněk

Přístup studenta Libora Urbánka k řešení bakalářské práce Studenti sobě - Studentské centrum Poříčí lze hodnotit jako zcela samostatný. Konzultace s vedoucím práce se týkaly převážně připomínek k dispozičnímu a konstrukčnímu řešení návrhu. Autor při řešení zadání vycházel správně z urbanistického a architektonického kontextu místa a především z požadavků na dispoziční a konstrukční řešení navrhovaného objektu.Důsledně pracoval na vlastním architektonickém konceptu, který byl v průběhu práce konzultován se specialisty. Koncept řeší centrum objektu jako vnitřní komunikační prostor, který je vymezen ubytovacími bloky, prosklenou střechou a čelní skleněnou stěnou. Tímto řešením je umožněn kontakt s nábřežím řeky Svratky i s městem Brnem. Důsledné přemýšlení o konstrukčním řešení stavby a hledání funkce i estetiky stavebního detailu se jeví jako výrazný rys autorovy tvorby. Postrádám interiérové perspektivy studentského ubytování, přestože nebyly zadáním požadovány. Bakalářská práce splňuje rozsahem.grafických příloh požadavky na dokumentaci zadaného tématu. Grafická úroveň návrhu i rozsah odevzdané práce odpovídá požadavkům kladeným na bakalářský titul. Otázky a náměty k obhajobě: -konstrukce a materiály centrálního prostoru -zasklení centrálního prostoru

Posudek oponenta

Müller, Rudolf

Objekt využívá nárožní parcelu v celé plošně. Autor uvádí, že navržená budova uzavírá městský blok, ale zároveň nerespektuje logickou stopu, uliční čáru Táborského nábřeží a odskakováním hmoty tak nároží oslabuje. Toto odskočení je odůvodněno vytvoření předprostoru vstupu. Pozitivně hodnotím koncept “komunikace” a velkorysost při návrhu kolejí. Samotné atrium vytváří prostor, kde má autor příležitost realizovat zvolené téma. Bohužel byl autor nedůsledný a tento nápad rozvinul jen částečně. Samotné atrium má potenciál, který nebyl stoprocentně využit. Schodiště v atriu, propojující jednotlivé patra, jsou pouze formální a slouží tak opravdu jenom ke komunikaci ve smyslu pohybu z místa A do místa B. I samotný vstup do atria, přes únikové schodiště, je vzhledem k velkorysosti nedotažený a nedůstojný. Stejně tak i jednotlivé galerie jsou dle mého názoru příliš úzké. Objekt je racionálně rozdělen na tři provozní celky, parkování, menzu a koleje. Velkou kolizi vnímám pouze u hlavního vstupu, kde se kříží x provozů, menza, koleje, záchody menzy a kavárna. Budu se opakovat, když řeknu že vstup neodpovídá konceptu. Dispozičně zde neshledávám zásadních závad. Konstrukčně a materiálově se jedná o standardní řešení. Měl bych výtku pouze k monolitickým železobetonových deskám o tloušťkách 250mm, které už jsou na hranici ekonomického řešení a to nemluvím o tloušťce 350mm. Formálně je projekt na průměrné úrovni. I přes výhrady, hodnotím projekt kladně.

eVSKP id 39676