ŠČOTKOVÁ, R. Polyvinylalkoholové hydrogely s gradientovou strukturou v hustotě sesítění [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Diplomová práce Romany Ščotkové představuje bezesporu velmi kvalitní dílo v oblasti hydrogelových systémů s gradientovou strukturou. Těší mě, že se v rámci své závěrečné práce studentka zaměřila právě na toto téma. Romana přistupovala k řešení své závěrečné práce vždy velmi svědomitě a odhodlaně. Spolupráce s ní byla vždy radost, vzhledem k tomu, že na pravidelné konzultace chodila vždy výborně připravena a úkoly z nich vyplývající realizovala vždy na výbornou. Musím ocenit také samostatnost a odhodlanost, se kterou studentka zadané úkoly realizovala. V počátcích řešení své závěrečné práce se potýkala s několika experimentálními problémy, které byly spojené s přípravou gradientových hydrogelů, ale nenechala se odradit a jsem velmi rád, že většinu těchto problémů se podařilo zdárně vyřešit. Odhodlání, se kterým přistupovala k řešení zadaných úkolů bylo příkladné a mnozí studenti/studentky by se z něj mohli inspirovat. Věřím, že výsledky, kterých Romana ve své práci dosáhla budou námětem pro další výzkum v oblasti hydrogelů s gradientovou strukturou v navazujících závěrečných pracích. Je mou milou povinností ohodnotit diplomovou práci Romany Ščotkové stupněm „A – výborně“ a poděkovat na kvalitně odvedenou práci!

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Závěry práce a jejich formulace A
Kvalita zpracování výsledků A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Diplomová práce Bc. Romany Ščotkové se zaměřuje na problematiku optimalizace přípravy gradientových PVA hydrogelů, kdy gradient vlastností v hydrogelu vzniká na základě rozdílu v hustotě fyzikálního síťování podél PVA hydrogelu. Studentka pro tyto účely využila přípravu PVA hydrogelu metodou cyklického mražení-tání. Proces přípravy hydrogelu je v rámci diplomové práce důkladně optimalizován a jsou definovány vhodné podmínky mražení (doba, teplota) i tání (doba, rychlost změny teploty) a počet použitých cyklů mražení a tání. V rámci charakterizace připravených materiálů byl studován rozdíl ve stupni zesítění podél PVA hydrogelu (gradientová struktura) analýzou mechanických vlastností (oscilační reologiecké testy, dynamická mechanická analýza), vizualizací morfologických změn (SEM), studiem sušících charakteristik a rovněž byly posuzovány transportní charakteristiky připravených PVA hydrogelů. Vzhledem k výčtu uvedených experimentálních postupů a využitých instrumentálních technik je zřejmé, že se jednalo o poměrně obsáhlý a časově náročný úkol. Diplomová práce v rozsahu 71 stran + 3 strany příloh je dle formálních zvyklostí správně rozdělena na jednotlivé dílčí části (teorie – 22 str., reserše současné literatury – 6 str., experimentální část – 10 str., výsledky a diskuze – 15 str., závěr – 3 str.). Studentka ve své diplomové práci využívá a formálně správně dle ČSN ISO-690 cituje celkem 79 zdrojů odborné literatury, což je adekvátní číslo na danou úroveň závěrečné práce a svědčí o její dobré práci s literaturou. Většina práce je psaná dobrou a čtivou formou, ovšem místy se studentka nevyvarovala občasným překlepům, formálním i významovým nedostatkům (věty v souvětí na sebe občas nenavazují, příkladem je hned úvodní věta v úvodu práce, opakují se slova, různé názvy pro stejné metody nebo procesy – např. rastrovací vs. skenovací, mrazení vs. mražení; formulace typu strukturální analýza hydrogelu), které by jistě odstranila důkladnějším opětovným pročtením napsaného textu. Z formálního hlediska a z pohledu typografie je až na drobné nedostatky (nadpis první úrovně by měl být na nové straně; místy problematický tok textu – např. 31, 39, 46, 50; veličiny v textu i v grafech by měly být kurzívou; str. 30 špatně nastavený křížový odkaz na literaturu; Obr. 24 a 25 – nadbytečné nuly na ose y) práce psaná na poměrně dobré úrovni. V experimentální části práce studentka prezentuje dobrým způsobem poměrně širokou škálu jednotlivých vykonaných experimentů a instrumentálních analýz. Zdařilou formou je diskutován výběr vhodných podmínek přípravy PVA hydrogelu metodou mražení-tání i následná inkorporace chitosanu, jakožto aditiva modifikující vlastnosti PVA hydrogelu. Drobným nedostatkům nebo nepřesnostem nalezeným v této části práce se věnují otázky oponenta č. 1-3. Zároveň v optimalizační části přípravy hydrogelů postrádám důkladnější vysvětlení tvorby gradientu hustoty zesítění na základě vybraného postupu, kdy byla kyveta se vzorkem vždy ponořena pouze ze do kapalného dusíku během mražení. Poslední poznámka k zamyšlení směřuje k části zaměřené na vliv přídavku chitosanu. Na základě prezentovaných dat nelze s jistotou říci, že jde opravdu o působení daného biopolymeru a nejde pouze o vliv kyseliny citronové, ve které byl chitosan rozpuštěn (otázka č. 4). V části zabývající se instrumentálními charakterizacemi připravených hydrogelů dále studentka zdařilou formou prezentuje výčet jednotlivých použitých instrumentálních metodik. Experimentální data jsou v těchto částech vhodně zpracována a diskutována v souvislostech, což hodnotím pozitivně. Diplomová práce Bc. Romany Ščotkové bezesporu splnila všechny cíle vytyčené v jejím zadání. Práce představuje dobrý základ pro navazující výzkum gradientových hydrogelových systémů na bází PVA realizovaných v rámci UFSCH na FCH VUT v Brně. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou „velmi dobře“ (B).

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce B
Formální úroveň práce – celkový dojem B
Úroveň jazykového zpracování B
Využití literatury a její citace A
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Kvalita zpracování výsledků B
Závěry práce a jejich formulace A
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 156929