BAŘINKA, D. Digitální tachometr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student David Bařinka vypracoval bakalářskou práci na téma „Digitální tachometr“. Cílem práce bylo vytvoření digitálního tachometru vhodného pro montáž na motocykl. Práce je logicky členěna, ale rozsah teoretické části výrazně převažuje praktickou stránku, která mohla být popsána rozsáhleji. Student sestrojil funkční zařízení, které po technické stránce splňuje zadání bakalářské práce, tzn. měření rychlosti a kontinuální záznam měřených dat, které rozšířil o počitadlo celkových najetých kilometrů. Navržené zařízení má však větší potenciál, který zůstal nevyužitý. Student pracoval samostatně a pravidelně chodil na konzultace, jevil zájem o vybranou problematiku. Při řešení prokázal své odborné schopnosti a práci doporučuji k obhajobě.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat digitální tachometr s možností kontinuálního záznamu měřených veličin. Dalším požadavkem byla možnost zobrazení a následného zpracování těchto dat v osobním počítači. Již při zkoumání obsahu práce mě zarazil velký nepoměr mezi teoretickou částí a popisem praktické části. Zatímco teoretická část je rozpracována na 25-ti stranách, popis samotného řešení v praktické části je pouze na pěti stranách textu. Zbytek kapitoly, která se zabývá praktickou realizací, je tvořen částmi schématu zapojení, v podobě za sebou jdoucích obrázků, které postrádají jakýkoliv komentář. V technické dokumentaci výrobku, která je v příloze práce, celkové schéma zapojení naopak uvedeno není. Celý popis praktické části práce na mě působí velmi povrchním dojmem. Na první pohled působí tato část spíše jako uživatelská příručka přístroje, která čtenáři sděluje, co je zobrazeno na displeji apod. Postrádám jakýkoliv popis programového vybavení mikrokontroléru. Není zde uveden ani jediný vývojový diagram, který by například vysvětlil, co se děje v hlavní programové smyčce. V zařízení je pro záznam dat použita paměťová karta typu SD. Pro využití této komponenty v přístroji je nutné naprogramovat ovladač, který zajistí elementární funkce pro zápis a mazání bloků paměti. V zadání je vyžadována možnost zpracovat naměřená data v PC. Pokud má být tato možnost zachována, musí být na kartě vytvořen souborový systém typu FAT, který zajistí datovou kompatibilitu. Implementace FAT na úrovni programu mikrokontroléru není jednoduchou úlohou. I přes výše uvedené skutečnosti není v práci žádná zmínka ani o ovladači karty, ani o systému FAT. Chápu, že pokud student využívá platformu Arduino, tak má k dispozici velkou spoustu předpřipravených funkcí a ovladačů. Proti tomu v zásadě nic nemám. Pokud je ale do své závěrečné práce použije, tak by se měl minimálně detailně seznámit s jejich funkcí a možnostmi, které nabízí. V praktické části práce by měla být tato funkce vysvětlena například pomocí vývojových diagramů s komentářem! Dalším problémem práce je její žalostné formální provedení. Student využívá tak neobratnou větnou stavbu, že je občas nutné číst větu opakovaně, aby bylo možné pochopit její smysl. Z častých chyb jmenuji namátkově: zarovnání popisu tabulek, chybějící rozměr (jednotka) ve vzorcích 1 a 2, nesprávný způsob psaní odrážek, překlepy, pravopisné chyby (viz. „Schéma von Neumannovi architektury“). Co mi přijde naprosto absurdní je dvojice obrázků č. 11 a 12 na straně 29. Je otázkou, o jakou informaci by případně čtenář přišel, kdyby tato strana v práci nebyla. Zadání práce sice bylo splněno, ale vzhledem k naprosto nedostatečné formální podobě textu práce jsem bohužel nucen hodnotit stupněm E – 51bodů. Doporučuji zkušební komisi zvážit variantu nechat studentovi práci doplnit.
eVSKP id 74182