ŠUPÁK, M. Povrchové úpravy materiálov pre biotechnológie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Student téma práce samostatně navrhl a na základě konzultací pak i připravil jasný plán vlastní práce. Experimenty probíhaly poměrně zdárně až na problémy se zdrojem plazmatu. I přes to se podařilo dosáhnout dobrých výsledků a zcela naplnit plány vytčené v zadání práce. K práci bylo využito řady poznatků z bohaté literatury věnované jak povrchovým úpravám v plazmatu, tak i plazmochemické sterilizace. Získaná data i zkušenosti bude možné dále zhodnotit v rámci navazujícího studia. Celkový přístup studenta k práci v laboratoři i zpracování výsledků pak lze hodnotit jako výborný.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce se zaměřuje na v současné době velmi populární téma plazmových sterilací resp. v tomto případě pasterizace a povrchových úprav materiálů se zaměřením na biotechnologie. Práce je přehledně rozčleněna do logických celků. V teoretické části se autor podrobně věnuje výrobě piva, kvasinkám a mikrobiologickým postupům, je zde také definován pojem plazma a vlastnosti plazmatu. Bohužel v této části zcela chybí zmínka o současném stavu aplikací nízkoteplotního plazmatu na povrchové úpravy materiálů případně využití plazmatu pro sterilizace. Tento nedostatek se také projevuje na interpretaci a diskusi výsledků. Jako zdroj literatury využil student převážně knihy a skripta. Pro budoucí práci bych mu doporučovala prostudovat také odborné články zahraničních autorů. Experimentální část práce je rozdělena na dva celky - pasterizaci pomocí plazmatu a aktivace povrchu skla. V obou případech se jedná o časově náročné měření, oceňuji snahu zpracovat obě tato obsáhlá témata. Naměřené výsledky jsou přehledně shrnuty v tabulkách a grafech. Ve 2. experimentální části - aktivace povrchu skla, vytvoření filmu a měření kontaktních úhlů postrádám referenční vzorky. Formální úroveň práce je velmi dobrá. K práci mám následující dotazy: 1. Jaká byla hustota výkonu dodávaného do plazmatu při Vašich měřeních? Tento údaj je důležitý při publikaci výsledků a porovnání výsledků s jinými autory. 2. V části 3.2.3. zmiňujete teplotní čídlo umístěné na spodní elektrodě, v části 3.3.2. pak hovoříte o teplotě mezi elektrodami. Prosím o vysvětlení, co jste tedy měřil - teplotu elektrody či přímo teplotu v aktivním výboji? 3. V první experimentální části uvádíte, že se naměřená teplota pohybovala v rozmezí cca 25 - 27 stupňů Celsia. Tato teplota je velmi nízká. Probíhalo opracování vzorků kontinuálně nebo jste prováděli opracování v cyklech tj. pracovní fáze se zapnutým výbojem a fáze chlazení s výbojem vypnutým?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 97068