BARTONÍK, A. Simulace tepelných ztrát a tepelné zátěže u budovy A1 a analýza opatření na jejich snížení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.

Posudek vedoucího

Charvát, Pavel

Při vypracování diplomové práce projevil diplomant značnou míru samostatnosti a to jak při zvládání simulačního nástroje TRNSYS, tak při definici a analýze studovaných případů. Diplomant samostatně navrhl a provedl řadu analýz tepelné zátěže, které zahrnovaly různé typy a umístění stínících prvků a také kombinaci stínících prvků s umělým osvětlením. Zabýval se rovněž využitím pasivního chlazení budovy nočním větráním. Při simulaci tepelných ztrát vycházel diplomant z opatření navržených v rámci připravované rekonstrukce budovy A1, které doplnil o analýzu vlivu účinnosti ZZT. Ocenit je třeba velké množství různých případů, které diplomant v rámci své diplomové práce analyzoval.

Posudek oponenta

Kolbábek, Antonín

Předložená práce se zabývá energetickou simulací tepelné ztráty a tepelné zátěže budovy A1 v areálu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Simulace byly zpracovány v programu TRNSYS, byl uvažován jak stávající stav budovy, tak i navrhovaný stav po rekonstrukci (energetické sanaci). Pro zjednodušení byly modelovány pouze 3 patra výškové budovy (podlaží 17, 18 a 19). Po stručném popisu budovy a jejího provozu práce pokračuje rozsáhlou kapitolou o simulaci tepelné zátěže, kde jsou rozebrány jednotlivé stínící prostředky použité pro jednotlivé varianty stínění (stav po rekonstrukci). Výstupem jsou hodnoty celkových solárních zisků a spotřeby energie na chlazení pro celou budovu u daných variant stínění. Vliv vnitřních zisků a stínění je modelován na jedné místnosti 17 NP (počítačová rýsovna). Simulováno je i noční provětrávání, tzv. pasivní chlazení, a jeho vliv na snížení tepelné zátěže u stávajícího stavu budovy. Poté následuje kapitola věnující se simulaci tepelných ztrát objektu. Ze simulace vyplívá, že úspora energie může činit až 85,5 % (uvažována pouze ztráta prostupem tepla). Porovnána je také celková tepelná ztráta 18 NP vypočtená pomocí normy ČSN 06 0210 a ztráta vypočtená simulací v programu TRNSYS. Práce též porovnává vliv účinnosti zpětného získávání tepla na celkovou spotřebu energie. V závěru jsou shrnuty výsledky plynoucí z jednotlivých simulací. K práci mám následující formální připomínky: - podle směrnice rektora č.2/2009 má být diplomová práce tištěna oboustranně a rozsah by měl být minimálně 40 stran (je pouze 34), bylo by lepší se držet vydaných dokumentů VUT; - některé kapitoly na sebe logicky nenavazují a bylo by lepší je mezi sebou prohodit např. kap. 2.1 s kap. 2.2; kap. 4.6.2 s kap. 4.6.3 nebo kap. 5.2.5 s kap. 5.2.6, tab. 5 by měla být uvedena už v kap. 3; - v textu nejsou uvedeny odkazy na některé obrázky a tabulky (např. obr. 11, 15, 16, 17 nebo tab. 3 a 10), některé nepřesnosti v odkazech na grafy a tabulky: např. v textu graf 9 (str. 34) – má být graf 11, v textu tab. 6 (str. 35) – má být tab. 7; - nízká kvalita některých obrázků (obr. 11 až 13, obr. 15 a 16), u obr. 6 až 10 chybí v řezu šrafy a viditelné hrany (boční slunolam, apod.), zlepšit styl u některých tabulek (tab. 6, 8 a 9), u tab. 2, 3, 4, 6 a 9 by mohl být rozdíl uveden i v %, tab. 10 by mohla být přehlednější (úspora v kWh a %), velká mezera před a za všemi obrázky; - drobné chyby v grafické úpravě a formálních záležitostech: často chybí čárky ve větách, před závorkou se píše mezera, dělení čísel po násobcích tisíce – pro větší přehlednost, citace [4] je až moc obecná, autor u citace [1] má být Pekárek Antonín (uvedeno Ekárek), zapuštění žaluzií má být 140 mm místo uvedených 120 mm, otočené výkresy 17 a 18 NP v příloze práce, apod; Výše uvedené nedostatky jsou spíše formálního charakteru a jsou pro studenta vodítkem pro psaní dalších odborných prací. Všechny vytyčené cíle diplomové práce byly splněny, proto ji doporučuji k obhajobě před komisí.

eVSKP id 26303