BARTOŇ, M. Dekonvoluce hemodynamické odezvy z dat fMRI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student přistoupil k práci na zadání od samého začátku s velkým zaujetím, iniciativně a zodpovědně. Samostatně nastudoval rozsáhlou problematiku zpracování a analýzy dat funkční magnetické rezonance, kde se zaměřil na různé dekonvoluční postupy, tj. metody odhadu hemodynamické odezvy z "event-related" časových průběhů měřeného signálu. Tyto metody úspěšně implementoval a vzájemně porovnal z hlediska jejich praktického použití k modelování regionální variability hemodynamické odezvy v lidském mozku v rámci statistikého mapovaní aktivace mozkových center. Porovnáním těchto metod pomocí simulovaných dat, ale také jejich aplikací na reálná data, student plně splnil zadání práce. Navíc vytvořil jednoduchou uživatelskou aplikaci, která umožnuje snadné vizuální srovnání výsledků při použití různých dekonvolučních přístupů. Celkově považuji provedení práce za zdařilé a hodnotim ji výše uvedeným počtem bodů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Předložená diplomová práce se zabývá dekonvolucí hemodynamické odezvy z dat fMRI. Text práce je rozdělen do dvou teoretických kapitol, kde autor popisuje vznik signálu BOLD, standardní metody předzpracování a analýzy fMRI dat. V této části práce postrádám podrobnější popis zvoleného matematického zápisu a podrobnější komentáře k uvedeným vztahům. Část, která popisuje dekonvoluci je pojata poměrně originálně, protože autor uvádí, že metoda kumulace signálu je dekonvoluční metoda. Také metodu lineární regrese bych, dle uvedeného popisu, nezařadil do dekonvolučních technik. Uvedená výtka by mohla být neadekvátní, pokud by autor uvedl, co chápe pod pojmem dekonvoluce z hlediska jeho aplikace. Praktická část je pak metodicky správná a korektně provedená – výsledky analýzy simulovaných signálů jsou správně interpretovány a použity na reálná data. Zde jsou pak opět dosažené výsledky řádně komentovány. Po formální stránce práce obsahuje práce drobné nedostatky, například: - některé zkratky nejsou řádně zavedeny - chybějící odkaz na literaturu na straně 28 - necelých 20 stran textu obsahuje tabulky či obrázky s výsledky, které by bylo vhodné dát do přílohy - prázdná místa na konci stránek Student prokázal, že je schopen nastudovat teoreticky poměrně náročnou oblast, získané výsledky tvůrčím způsobem použít a vytvořit tak inženýrské dílo na dostatečné úrovni. Oceňuji také, že nad rámec zadání byla vytvořena jednoduchá aplikace s uživatelským rozhraním, která usnadňuje použití implementovaných metod. Dále oceňuji rozsáhlý seznam použité literatury. Přes uvedené výtky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím výše uvedeným stupněm.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 44/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | E | 5/10 |
eVSKP id 34187