MUDROCH, A. Predikce dojezdových dob [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Úkolem diplomata bylo navrhnout a realizovat metodu predikce dojezdových dob na základě dat z detektorů vozidel umístěných na složeném úseku. Zadání lze po odborné stránce považovat za středně náročné až náročné. Zadání vychází z aktuální problematiky řešené ve firemním sektoru. Pracovní úsilí diplomanta odpovídalo náročnosti zadání, diplomant se zhostil řešení úkolu s patřičným zápalem. V kombinaci se schopnostmi doplomanta toto vedlo k jasnému výsledku. K práci přistupoval samostatně a systematicky, konzultace probíhaly vždy v informativní rovině, kdy diplomant pouze informoval vedoucího o dosaženém postupu a nebylo nutné diplomantovi cokoliv vytknout nebo usměrňovat práci do správných kolejí. V průběhu práce student nenarazil na žádné obtíže, průběh práce odpovídá typickému nasazení, ladění, testování a úpravě různých metod a výběru té nejvhodnéjší. Výsledky a úspěšnost predikce dojezdových dob jsou nad míru překvapující, v současné době jsou výsledky práce využity při inovaci stávajícího predikčního modelu v pražském intravilánu. Nad rámec zadání byl prediktor implementován do platformy Docker. Výsledky práce byly zároveň publikovány na EEICT konferenci. Dílo lze považovat za práci diplomanta, odevzdaná práce a její kvalita svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta, práci doporučuji k obhajobě.
Zadání diplomové práce lze rozdělit do několika kroků. Prvním krokem byla rešeršní práce a seznámení se se s problematikou predikce dojezdových dob a s existujícími prediktory. Dalším krokem byl návrh vhodných modelů pro reálná dodaná data a dále, po implementaci modelů a především jejich otestování, realizace vybraného umožňující zapojení do existující infrastruktury. Zadání lze podle mého názoru hodnotit jako časově i odborně náročné, ale lze konstatovat, že bylo bezezbytku splněno. První teoretický krok zadání je v práci velmi dobře zpracován na celkem 24 stranách rozdělených logicky do tří kapitol. První kapitola definuje pojem dojezdových dob a popisuje typy zdrojových dat. Druhá kapitola se věnuje obecnému popisu několika vybraných metod strojového učení a ve třetí kapitole jsou shrnuty čtyři vybrané významné vědecké práce řešící konkrétně problém predikce dojezdových dob. Od čtvrté kapitoly student již popisuje vlastní řešení (celkem 50 stran). Nejdříve se ve čtvrté a páté kapitole věnuje popisu a prvotní analýze dodaného vzorku zdrojových dat. V šesté kapitole se pak správně věnuje nejdříve tvorbě příznaků a výběru z nich nejvhodnějších pro predikci. Na několika stranách prezentuje jako možnou metodu výběru vzájemnou korelaci hodnot, ale ve výsledném algoritmu tato metoda pravděpodobně použita není, zatímco použitý postup ohodnocení příznaků je jen stručně popsán v sedmé kapitole jako výčet více algoritmů. Dále jsou v šesté kapitole popsány průzkumem inspirované tři navržené a implementované predikční modely založené na rozdílných principech. V rámci práce student vyvinul a naprogramoval dvě aplikace. První je popsána v sedmé kapitole a umožnila bohaté testování (kap. 8) vedoucí k nalezení nejvhodnějších parametrů a k posouzení přesnosti jednotlivých modelů. Druhá aplikace (detailní popis a nastavení v kapitolách 9 a 10) představuje komplexní predikční systém připojitelný k existující infrastruktuře zadávající firmy s širokou škálou voleb nastavení a rozšiřitelný i pro další zdroje dat, případně další modely. Jednotlivé kroky i celkový postup práce bych zhodnotila jako správný a prokazující výborné znalosti diplomanta v příslušné problematice. O kvalitě práce vypovídá výrazné zlepšení predikce oproti stávajícímu algoritmu a plánované reálné nasazení v provozu. Vytknout bych mohla jedině pár drobností, např. nejednotnost proměnných a indexů při popisu více metod (kap. 2), strohé okomentování dat a grafů (kap. 5) nebo chyba predikce MAPE nazvaná v titulku tabulky jako přesnost (kap. 9). Dokument je řazen v logickém sledu a jednotlivým problémům je věnován odpovídající prostor. Po grafické stránce je dokument dobře upravený a dodržuje předepsaný formát. I přes to, že je dokument psaný ve slovenštině, bych si však troufla upozornit na několik překlepů či špatných stylizací vět. I přes zmíněné drobné nedostatky považuji práci za velmi zdařilou. Pan Mudroch prokázal zjevné inženýrské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě. Po zodpovězení dotazů navrhuji klasifikaci A.
eVSKP id 102830