DOBROVOLNÁ, T. Využití Energy Harvesting [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předmětem práce studentky Terezie Dobrovolné bylo využití metody Energy Harvesting pro monitorování koncentrace pevných částic v prostředí v laminárního boxu či vzduchotechniky. Rešeršní část práce se proto zabývá popisem laminárních boxů a možnost získávání energie je zaměřena výhradně tímto směrem. Studentka v práci nakonec vybrala možnost získání energie ze světla (osvětlení boxu) a testovala i získání energie z gradientu teplot mezi prostředím boxu a vnějším prostředí. Samotný návrh je koncipován na platformu Arduino, kterou postupně uspává, probouzí a měří. Indikace je formou optické (LED) i akustické. Zadání představovalo realizační téma, které bylo zatíženo potřebou práce v laboratoři. Ta ale byla z objektivních důvodů umožněna až v květnu, proto se návrh zpočátku orientuje na možnosti ověřitelné i v domácí prostředí. Vysvětluje to mj. použití vybrané řídicí jednotky i fotovoltaického panelu. Po formální stránce nemám k práci výhrady, studentka na bakalářkou práci prostudovala značné množství zdrojů. Bakalářskou práci studentky Terezie Dobrovolné hodnotím známkou velmi dobře / B.
Studentka Terezie Dobrovolná se ve své bakalářské práci zabývá problematikou energy harvestingu a jeho využití pro monitoring koncentrace pevných částic v laminárním boxu. V práci nejprve popisuje teorii energy harvestingu, problematiku laminárních boxů a polétavého prachu v ovzduší a na základě získaných znalostí pak vybírá vhodné alternativní zdroje energie, které je možné použít v laminárních boxech. Praktická část práce obsahuje návrh systému pro měření koncentrace pevných částic s využitím platformy Arduino Uno. Systém je následně realizován s využitím superkondenzátoru nabitého z externího zdroje a je provedena sada měření pro ověření funkčnosti systému. Jednotlivé součásti systému jsou popsány, včetně programového řešení a výsledky jsou diskutovány. V práci postrádám některé informace, které by bylo při návrhu takového systému vhodné uvádět. Není mi například jasné, na základě čeho byla zvolena konkrétní vývojová deska Arduino Uno, a ne například varianta Nano nebo Pro Mini, které mají teoreticky nižší energetické nároky. Podobně volba konkrétního DC/DC měniče není nijak blíže objasněná, zvlášť když autorka uvádí, že vybraný model má nedostatečnou dokumentaci. Výkon fotovoltaického článku je uveden jen jako maximální možný na základě dokumentace, chybí mi ale informace o výkonu v reálných podmínkách laminárního boxu. Postrádám rovněž fotografii celého zapojeného systému. Odevzdaná práce navzdory výtkám splňuje zadání, doporučuji ji tudíž k obhajobě a navrhuji hodnocení C, 75 bodů.
eVSKP id 134402