ČERMÁK, J. Výpočet rozložení teplotního pole v elektrickém stroji [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student vypracoval diplomovou práci na téma Výpočet rozložení teplotního pole v elektrickém stroji. Seznámil se s termikou elektrických strojů a také si osvojil využití moderních metod pro simulaci teplotních polí a proudění. Musel nastudovat velké množství literatury a samotným výpočtům věnoval velké množství času. Dále si osvojil metody měření teplotních polí u elektrických strojů. Zmíněnou problematiku zvládl velmi dobře i přes to, že se v předchozím studiu nevěnoval problematice elektrických strojů a tedy si musel mnoho věcí osvojit během práce na závěrečné práci.
Diplomová práce je věnována problematice rozložení teplotního pole v elektrickém stroji a praktickému ověřování takového teplotního pole u vybraného elektrického stroje. Prakticky je rozdělena na 11 kapitol , z nichž 7 je obsahově nejdůležitější.. Vyznačuje se přijatelnou stylistikou, nerespektováním ČSN 013180 a dobrou grafickou úpravou. Zadání diplomové práce bylo ve všech bodech splněno. Diplomant se v práci zabývá problematikou sdílení tepla, chlazením elektrických strojů ( přičemž nepovšimnuty zůstaly možnosti, které nabízí metodika TRZ), rozdělením ventilátorů u asynchronních motorů. Nelze akceptovat jeho prezentované konstrukční provedení asynchronního motoru. Zcela je totiž pominuta vzduchová mezera, která má u elektrických strojů zásadní význam. Opominuty jsou i zásady zpracovávání technické dokumentace, např. viz na obr. 5-1. Kromě některých problematických formulací, obsahuje DP i tvrzení zcela neakceptovatelné, jako např. na str. 16, kdy se u asynchronních motorů diplomat zmiňuje v energetické bilanci stroje o „ztrátách komutátorových“. Měření teploty u asynchronních motorů jsou věnovány pouze dvě strany. Vzhledem k tomu, že se diplomant měl zabývat rozložení teplotního pole u el. strojů, považuji tento rozsah za zcela nedostačující. V přehledu použité literatury je sice zmiňována práce pana Prof. Haka, ale ani zkušenosti jeho, případně jeho následovníků s praktickým ověřováním velikosti oteplení pomocí termočlánků nebyly využity. V kapitole 10.1.3 s názvem „Výsledky ustálené teplotní analýzy“ není patrné v jakém provozním režimu stroj pracoval.. V oteplovacích charakteristikách nejsou vyhodnoceny časové konstanty a význam slova „Average“. Průběhy oteplovacích charakteristik svědčí spíše o tom, že teplotní poměry v okolí nebyly stabilní. Diplomant sice zvládl modelování technických systémů pomocí MKP, ale soudím, že teorii asynchronních strojů zažitou a zvládnutou zcela nemá. V práci není uvedeno oteplení vinutí, ložisek, rotoru, apod., které jsou pro vyhodnocení teplotních poměrů asynchronního stroje rozhodující. Vzhledem k tomu, že v práci není uvedena a vysvětlena přesnost měření velikosti teploty, lze se o věrohodnosti výsledků pouze dohadovat. Oceňuji zaměření jeho práce, které je aktuální a využívání literárních pramenů. Snažil se rovněž aplikovat získané znalosti a dovednosti z doposud absolvovaných odborných předmětů. Pokud by absolvoval předmět „Stavba el. strojů“, potom by zpracování jeho DP bylo zajisté preciznější. Při jejím zpracovávání se také seznámil s moderní měřicí technikou, která se při provádění takových měření a diagnostice používá. Získané výsledky a poznatky z této problematiky bude možno informativně využít při výuce laboratorních cvičení v předmětu MSES, BIRC, LLSP, apod.
eVSKP id 119714