KRÁL, M. Zkušební pracoviště synchronních generátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student ve s dvé práci řeší otázku pohonu dvou zkušebních pracovišť synchronních generátorů o výkonech do 4 MVA a 11 MVA, s tím že cílem práce je realizovat řídicí software pohonu pracoviště v prostředí LabVIEW. V první a druhé kapitole se práce zabývá principiálním popisem obou pracovišť a jejich technickou specifikací. Třetí kapitola je věnována výběru komponent pohonu obou pracovišť. Následuje podrobná čtvrtá kapitola věnovaná metodě přímého řízení momentu a její simulaci v prostředí LabVIEW. Pátá kapitola se rovněž podrobně věnuje otázce regulace otáček pracovišť synchronních generátorů. Problematika je simulována a přehledně prezentována. Kapitoly 6. a 7. Se věnují praktické implementaci řídicího SW, datové komunikaci měničů, škálování proměnných, konceptu programu a konceptu uživatelského rozhraní. Osmá kapitola popisuje uvádění do provozu, včetně oživení a odstranění závad. Uvedené je přehledně demonstrováno průběhy veličin z řídicího SW. Devátou kapitolou je závěr. V hodnocení chci vyzdvihnout nadstandardní rozsah odborných prací v rámci diplomové práce, včetně faktu, že jde o práci na komerčních zakázkách s respektováním veškerých normativních i firemních standardů zadavatele práce. Práce je napsána přehledně, má dobrou logickou stavbu, grafická prezentace je rovněž na vysoké úrovni. Jedinou výtku k jazykové stránce mám ohledně občasných anglických výrazů v českých větách – viz. např. str. 60 dole „Také jsou zde vypsány status wordy jednotlivých částí pro snadnou identifikaci v případě chyby.“, které lze snadno a ku prospěchu věci nahradit českými překlady. Je zřejmé dobré technické vyjadřování studenta a hluboké porozumění problematice. Práci doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce řeší problematiku návrhu napájecích zdrojů soustrojí motor – zkoušený generátor a motor – zdrojový generátor – zkoušený generátor. Tato soustrojí slouží ke zkoušení synchronních generátorů v motorickém nebo generátorickém režimu. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvoření matematického modelu pohonu, který budou sloužit pro simulaci chování v různých režimech řízení a ověřování vhodnosti návrhu. Návrh pohonu této aplikace musí zohledňovat všechny aspekty související s tokem energií (motor- generátor), možnostmi nadřazeného uzlu připojení elektrické energie (možnost absorbce rekuperované energie, výkonnost) a omezení z hlediska dynamiky pohonu. To vše je v rozumné míře zmíněno v první části diplomové práce v popisu pracovišť. V druhé části diplomant popisuje komponenty pohonů, které si z většiny definovali zákazníci realizovaných projektů. Úkolem bylo správně specifikovat vlastnosti těchto komponent pro další aplikaci do modelu a parametrizaci. Z pohledu výsledků, byl tento úkol proveden správně. Ve třetí nejpodstatnější části práce student vytváří v programátorském prostředí LabVIEWTM matematický model pohonu (střídače a motoru), jenž je zpracováván on-line v časově reálné smyčce. Do matematického modelu implementuje parametry fyzikálních vlastností, jak elektrické části obvodů pohonu, tak i mechanické. To dělá model fyzikálně uzavřený a samostatně fungující. Po spuštění aplikace se model chová jako reálný pohon (s respektem jistých zjednodušení), jemuž je možné měnit vstupní podmínky, např. mechanickou zátěž, změnu napětí, změnu reference nebo změnu režimu řízení. Zajímavá je také vizuální interpretace vnitřních proměnných, která usnadňuje ladění a ověření funkce modelu. Student zde správně aplikoval své znalosti ze studia a vhodně je zkombinoval s požadavky z praxe. V posledních částech DP student interpretuje výsledky a popisuje postup a zkušenosti z implementace. Tato část by si zasloužila více výsledků a srovnání s reálným provozem pohonů. Bohužel tato DP byla realizována na reálných projektech a z časových důvodů nebylo možné, po uvedení pohonů do provozu, provést více ověřovacích měření. Formální stránku práce lze hodnotit jako velmi pěknou, jazykově a stylisticky přiměřenou. Rozsah práce je z hlediska obsahu a očekávání od úrovně DP nadprůmerný. Celý dokument je psán věcně a přehledně, nejlépe je pak zpracována část rozboru implementace modelu střídače pracujícího v režimu DTC. Je patrné, že student této problematice dobře rozumí.
eVSKP id 82545